Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kaiser hraje Husáka. Rok bez Magora míří do kin za účasti VB

  14:28aktualizováno  14:28
Už zažil několik předpremiér, ale slavnostní premiéra, jíž snímek o Ivanu Martinu Jirousovi vstoupí do kin, se koná ve čtvrtek v pražské Lucerně. Diváky tu bude prověřovat Veřejná bezpečnost. Jako za totality.

Básník, publicista a kritik Ivan Martin Jirous (na snímku z 18. září 2007) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Oldřichu Kaiserovi ještě nebylo ani dvacet let, když se v seriálu 30 případů majora Zemana objevil v epizodě o kapele "protistátních mániček" zvané Mimikry, zjevně odkazující ke skutečné skupině Plastic People of the Universe. Herec proto cítil jistou pachuť, když potkal vězněného manažera Plastiků Ivana Martina Jirouse, zvaného Magor. Ale výtku od něj neslyšel, naopak se prý Magor smál: "To byla tak nádherná pí...ina!"

Frajer Luke

Také tato vzpomínka zní v dokumentu Rok bez Magora, jímž právě Kaiser provází a jejž na pódiu uvádí v parodické roli normalizačního prezidenta Gustáva Husáka. "Je to mistrný kousek," zve na premiéru s Kaiserem režisér dokumentu Oliver Malina Morgenstern.

Underground

Z knihy Tanec na dvojitém ledě

Z knihy Tanec na dvojitém ledě

Fotograf Jan Ságl bezmála dekádu dokumentoval dění v českém undergroundu 60. a 70. let. Jeho snímky byly léta považovány za ztracené. Nyní, po jejich nalezení, vycházejí v obsáhlé unikátní publikaci Tanec na dvojitém ledě.

"Taky tam budou příslušníci dobové Veřejné bezpečnosti (VB) kontrolovat lidem občanské průkazy jako kdysi, a kdo se jim vzepře, skončí v policejním antonu," slibuje filmař neobvyklé retro v pražské Lucerně. "Samozřejmě to má význam hlavně pro mladé, kteří tu šílenou dobu nepamatují, nicméně dneska vidí, jak se komunisti znovu cpou na politické posty."

Není to jediný snímek o básníkovi, od jehož smrti uplynou na podzim dva roky, ale na rozdíl od jiných tvůrců Malina dokazuje, že opravdu Jirouse znal. "Nepotřeboval žádného arbitra, stejně jako já ho nepotřebuju," říká. A skutečně vypráví o legendě undergroundu bez jakýchkoli soudů, očima desítek přátel, souputníků, rodáků.

Spolužáci třeba vyprávějí, jak Jirous "chodil s deštníkem po Humpolci, už jako student se snažil být originální". Lesník zase líčí, že vzal Plastiky na brigádu, aby si vydělali na aparaturu. Muzikant David Koller vzpomíná: "Můj brácha chodil na jejich koncerty." A literát Eugen Brikcius se hlásí k autorství Magorovy přezdívky. Prý ho tak nejprve nazval "s malým m".

Snímek obsahuje hodně již známých faktů i jmen, zvláště tam, kde se věnuje historii Plastiků, setkání s Egonem Bondym či Chartě 77. Ale objevuje i zajímavé osobní detaily o Jirousovi: třeba že miloval americký film s Paulem Newmanem Frajer Luke, v jehož hrdinovi se prý zhlížel.

Ivan Martin Jirous

Důvtipný okamžik přináší také dvojí pohled dětí. Na jedné straně vzpomínka tehdy desetiletého kluka, jak v něm propagandistický pořad Atentát na kulturu útočící na Plastiky vzbudil naopak zájem o pronásledovanou kapelu. A na straně druhé výjev z dnešní školní výuky věnované Jirousovi, kde se žáci užasle ptají, zač vlastně seděl.

Rok bez Magora sleduje možná až příliš mnoho motivů, útržků, tváří a historek, od politických po pijácké, včetně Silvestra s hosty z ulice. Nicméně k jeho přednostem patří, že nechává zaznít Jirousovu výjimečnou schopnost, jak zacházet se slovy. Zkrátka že muž s pověstí výstředníka je v dokumentu stále ještě v první řadě básníkem.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.