Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ivan Martin Jirous obsadil Muzeum policie. Jako „exponát“

  13:23aktualizováno  13:23
V Muzeu policie včera začala výstava, která připomíná osobnost jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého undergroundu, Ivana Martina Jirouse.

Ivan Martin Jirous | foto: Dan MaternaMF DNES

Život a tvorbu muže, který v komunistických věznicích strávil přes osm a půl roku, přibližují umělecká díla Jiřího Sozanského a dokládají dokumenty z doby nejen Jirousovy perzekuce.

Trutnov 2008 - Václav Havel a Ivan Martin JirousPořadatelé shromáždili archivní materiály, fotografie a až neuvěřitelně detailní zápisy z Jirousova sledování Státní bezpečností či rozsudky, které ho posílaly do nejtěžších žalářů, do Valdic a na Mírov. Poprvé se do vězení dostal za hospodskou hádku s bývalým policistou, podruhé v letech 1976 a 1977 za činnost kolem kapely Plastic People of the Universe.

Režim využil proces k velké dehonestaci lidí z undergroudu; tento původně apolitický proud se nato spojil s disentem. Proces přímo vedl k založení Charty 77. Jirous ji podepsal hned po návratu z vězení, avšak měsíc poté byl opět zatčen a uvězněn. Počátkem 80. let následoval další soud kvůli časopisu Vokno, u jehož založení Jirous v roce 1979 stál a jehož články režim vnímal jako protispolečenské.

Ivan Martin Jirous řečený MagorOriginály Vokna, které vycházelo jako "časopis pro druhou kulturu" ještě v 90. letech, jsou také součástí výstavy. Termín "druhá kultura", která stojí vedle, někdy proti kultuře oficiální, zavedl stejně jako označení "underground" pro to, jak je dnes chápán, právě Jirous.

Letos pětašedesátiletý Ivan Martin Jirous vystudoval historii umění, nechtěl se však dát na vědeckou dráhu. Sám o sobě říká, že je novinář, napsal množství textů o umělcích zejména 60. let, klíčovým jeho textem je Zpráva o třetím českém hudebním obrození z roku 1975, která vyšla i v exilu, a byla "programovým prohlášením" českého undergroundu.

Podstatné jsou Jirousovy básně, vycházející od 70. let ve sbírkách v exilu. Za vrchol této jeho tvorby lze považovat Magorovy labutí písně, sbírku vznikající ve Valdicích. Protože ve vězení nemohl psát, musel si celou sbírku zapamatovat.

Ivan Martin Jirous řečený MagorZlomky básní z této sbírky použil Jiří Sozanský do svých grafik, doplňují se s výtvarnými prvky a naznačují i fragmentárnost zpráv o životě vězňů v kriminálech totality. Jiné grafiky doplňují zlomky výpovědí vězněných lidí. Často jen taková stopa, úryvek z protokolu, dopis či útržek papíru se vzkazem světu "venku" je tím, co po lidech vězněných totalitními režimy 20. století zbylo.

Na výstavě se podílel také Ústav pro studium totalitních režimů a je součástí projektu Uzavřeno..., který je poctou významným osobnostem české kultury, jež byly oběťmi perzekuce.

Ivan Martin Jirous řečený MagorTen začal před týdnem výstavou v Obecním domě, kterou Jiří Sozanský věnoval kromě Jirouse ještě Záviši Kalandrovi a Janu Zahradníčkovi. K projektu Uzavřeno... patří i představení Píšu z pekla, které bude mít v režii šéfa činohry Národního divadla Michala Dočekala premiéru 17. listopadu. Představení vychází z textů Zahradníčka a Jirouse a z výpovědí vězňů valdické věznice.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Český spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík
Autor Černých baronů Švandrlík prorokoval, kdy odejde. A trefil se

Vojín Kefalín a major Terazky, žáci Kopyto a Mňouk či příběhy pravěkých sourozenců Seka a Zuly baví celé generace. Jejich autor se narodil před 85 lety, jak...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Obálky knihy Animalium
Půvabně ilustrované Animalium by mohl ocenit i Harry Potter

Nakladatelství Albatros vydává knihu Animalium, která je nebývale půvabnou poctou světu zvířat. „Tohle muzeum je úplně jiné než jakékoliv, které znáš. Má...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.