Carofigliovy romány jsou ve srovnání s těmi severskými úplně jiné: místo akce, tajemna a napínavých přestřelek nastupuje dedukce a argumenty hlavního hrdiny advokáta. "V Itálii už dávno všichni zapomněli na Perryho Masona, inspiraci beru ze své praxe," upozorňuje Carofiglio. Na pultech českých knihkupectví čerstvě leží jeho román Přechodné dokonalosti.
Obálka knihy Přechodné dokonalosti
Jako malý chtěl psát knihy a kreslit komiksy. To první si splnil, byť až po čtyřiceti letech, kdy mu vyšel debut Nevědomý svědek. "Kolegové soudci většinou moji autorskou práci oceňují víc, než bych čekal. Jednou za mnou přišel advokát s pěti kopiemi mé knihy a požádal mě, abych mu je podepsal. Zeptal jsem se, pro koho jsou, a on mi odpověděl, že pro pět lidí, které jsem rok předtím nechal zatknout za vážné zločiny a kteří ještě sedí ve vězení. Přiznávám, že mě to potěšilo," směje se muž, který musel soudcovský mandát kvůli politické kariéře dočasně složit, ale brzy se k němu chce zase vrátit.
Do knih otiskuje zážitky ze soudní síně. "Realita je surovinou mých románů, jako jsou mouka, cukr a vajíčka surovinami moučníků. Konečný produkt sice závisí na surovinách, ale je něčím úplně jiným," vysvětluje metaforicky. Problém je v tom, že do případů vidí někdy až příliš. "Nedokážete-li se odpoutat od hlediska obžaloby, začíná to být na škodu. V dobrých románech je třeba nazírat na život i zločiny z různých úhlů pohledu a pochopit i hledisko těch, kteří je páchají," říká a naráží tím na neustálý problém viny a trestu: má i ten nejtěžší zločinec právo na obhajobu a není advokát taky tak trochu lumpem, když ho hájí? "Lze obhajovat i vrahy, aniž by člověk ztratil svou důstojnost a mravní integritu a aniž by trestné činy ospravedlňoval. Advokát se procesu účastní proto, aby zajistil dodržování pravidel, která platí pro všechny, i pro nejhorší zločince," vysvětluje.
Zapomeňte na Chobotnici
Ví, že pro mnoho čtenářů je Itálie rájem mafie. "Neřekl bych, že můj hrdina bere mafii jako součást společnosti. Dobře ví o organizovaném zločinu, který se vyskytuje všude, a o častém porušování zákonů, ale není odevzdaný. Řekl bych, že se na svět dívá bez iluzí, ale eticky, přesto z něj čiší optimismus. Věří, že je možné dosáhnout spravedlnosti," obhajuje Carofiglio svého románového advokáta.
Mafiánské organizace jsou prý v Itálii nejméně čtyři a aby člověk pochopil jejich fungování, musí podle spisovatele nejdřív zapomenout na televizní seriál Chobotnice o Corradu Cattanim. "Ten byl sice skvělý, ale realita je jiná. Za posledních dvacet let byly mafiím zasazeny tvrdé rány," obhajuje italskou policii i právní systém. Přesto jsou případy, které musel spolu s vyšetřovateli odložit pro nedostatek důkazů. "Na jeden nedokážu zapomenout. Šlo o únos a vraždu malé holčičky. Na dopadení pachatele jsme pracovali měsíce, byli jsme hodně blízko, ale nakonec jsme to museli vzdát. Dodnes na ni myslím," uzavírá s povzdechem.
