MFFKV - film Dolina - herec János Bán - Karlovy Vary (2. července 2007)

MFFKV - film Dolina - herec János Bán - Karlovy Vary (2. července 2007) | foto: Petr TopičiDNES.cz

Italové točí s horoskopem, Maďaři bez mapy

  • 1
Civilně natočený příběh několika římských přátel a okázalá společenská metafora: jako nebe a noc působí filmy Saturno contro a Dolina, které vystoupily čtvrtý den festivalu v Karlových Varech.

Oba představili přímo jejich režiséři, v případě maďarského filmu navíc nechyběl ani představitel hlavní role, nejznámější herec "od Dunaje" János Bán.

"Kuchyně, ve které se odehrává téměř polovina mého filmu, patří mně," přiznal hned na úvod tiskové konference viditelně dobře naladěný Ferzan Ozpetek.

Snímek italského režiséra tureckého původu, vítěze MFF KV z roku 2003 (Okno naproti), sklidil v Itálii nebývalý ohlas a v září ho překvapivě budeme moci ocenit i v českých kinech.

Název, který by se dal přeložit jako Saturn je proti, prý vznikl na základě jednoho nepříliš příznivého horoskopu. "Nejprve mi problémy s natáčením věštila jedna římská přítelkyně, následně její slova potvrdila i moje istanbulská švagrová. Stojí proti tobě Saturn, a to není dobré, říkaly mi obě a naléhaly, ať s první klapkou radši aspoň měsíc počkám. Poslechl jsem, protože na horoskopy věřím," zavzpomínal Ozpetek.

Je zvyklý jednat intuitivně a intuitivní prý často bývá také samo natáčení. "Kdyby nás v té mojí kuchyni někdo viděl, musel by si myslet, že jsme šílenci. Mám rád, když se mnou lidé spolupracují, prožívají všechny emoce, a tak se běžně stávalo, že jsme se třeba společně rozplakali – nejen herci a já, dokonce i osvětlovač."

Zatímco Ozpetkův film pochopili všichni bez rozdílu, složitá alegorie Zoltána Kamondiho už volala po vysvětlení. Bogdanski Dolina, bizarní městečko ztracené někde ve Východních Karpatech, byste totiž na mapě hledali jen těžko.

"Chtěl jsem ukázat, jak také může vypadat naše přítomnost a možná i budoucnost, proto jsem vybral místo, které reálně neexistuje. Možná byste ho ale našli někde v Afghánistánu, v Rusku, ba dokonce i na Západě. Stěžejní pro mě bylo ukázat, jak fungují lidi, kteří jsou systémem zahnáni do kouta," snažil se svůj záměr vysvětlit Zoldán.

"Je ale pravda, že v mém filmu musíte číst mezi řádky, z dialogů a situací toho mnoho nevyčtete. Vždycky jsem vycházel z toho, že film je hlavně obraz a veškeré myšlenky je třeba sdělovat právě jeho prostřednictvím," zakončil režisér s výrazným výtvarným rukopisem.