Irving: Jsem dobrý přepisovatel

  10:39
Nikdy se nepovažoval za obzvláště talentovaného spisovatele. Jsem dobrý přepisovatel, nic se mi nepodaří napoprvé, říká v jedné ze svých knih. A přesto John Irving patří k jedněm z nejúspěšnějších amerických autorů, dobře ho znají také čeští čtenáři. Od roku 1987, kdy byl za 35 korun k mání český překlad románu Svět podle Garpa, tu Irvingovi vyšly všechny jeho romány.

John Winslow Irving se narodil 2. března roku 1942 v Exeteru ve státě New Hampshire. Byl učitelské dítě, ale slabý student. Na exeterské přípravce propadl z latiny a matematiky, na vině však byla hlavně tehdy ještě neznámá porucha - dyslexie. Pro případ nečekaných písemek při sobě Irving dokonce nosil seznam slov, ve kterých nejčastěji chyboval.

"Prohrával jsem; musel jsem tedy dřít víc než ostatní - ve všem. Jestliže se moji spolužáci naučili úkol z dějepisu za hodinu, já jsem si na něj vyhradil hodiny dvě nebo tři," vzpomíná Irving ve své autobiografii Imaginární přítelkyně. Přes potíže se čtením si Irving našel cestu k literatuře, jeho prvním velkým čtenářským zážitkem byly Dickensovy Nadějné vyhlídky. Ostatně jak Irving sám později přiznává: na vypravěčskou tradici 19. století svými díly v mnohém navazuje.

V Exeteru Irving objevil i svůj další celoživotní zájem - zápasení. Pod dozorem trenéra Teda Seabrooka se vypracoval na celkem slušného sportovce, byť nejvyšších met nikdy nedosáhl. "Talent se hrozně přeceňuje. To, že nejsi nijak zvlášť nadaný, ještě nemusí znamenat, že toho máš nechat," povzbuzoval ho Seabrooke. A touto radou se Irving řídil i v oboru, v němž byl celkem dobrý - v psaní.

Na univerzitě v New Hampshire se přihlásil do kurzů tvůrčího psaní a seznámil se se svým prvním literárním rádcem, spisovatelem Johnem Yountem. Na jeho pobídnutí se vypravil na rok do Vídně, ještě na přípravném kurzu němčiny v Cambridgi přitom poznal svou první ženu Shylu Learyovou - partnerku na osmnáct let života a budoucí matku svých dvou synů Colina a Brendana, jejíž láska - jak Irving připsal k Pravidlům moštárny - vystačila na pět románů.

Vídeň Irvinga zaskočila antisemitismem a sexuálně tísnivou atmosférou. Nicméně nalezl tam materiál ke svému prvnímu románu Svobodu medvědům. Tak vznikl příběh dvou rozčarovaných studentů vídeňské univerzity Hannese a Siggyho, kteří s motorkou Royal Enfield brázdí rakouským venkovem a spřádají plán, jak vypustit zvířata z vídeňské zoo. Sedmadvacetiletý Irving už zde uplatnil svůj výjimečný vypravěčský dar a smysl pro kombinaci reality a absurdity. Román měl na prvotinu neznámého autora vcelku slušný náklad - osm tisíc výtisků.

V té době už měl Irving dokončená studia, sám začínal učit tvůrčí psaní a působil též jako trenér zápasu. "Ani to, že jsem musel být v tělocvičně, ani hodiny strávené cestováním v autobusu na turnaje neubraly nic spisovatelské části mého já - naopak, zápasení bylo útěkem od psaní," píše ve své autobiografii.

Po téměř celou dobu - tedy od roku 1967-78, co psal své první čtyři romány, měl celodenní zaměstnání. Finanční závislosti jej zbavilo až vydání čtvrtého románu, bestselleru Svět podle Garpa, který rozpoutal garpomanii. V tomto mnohovrstevném a dějově spletitém příběhu, plném kuriózních situací a postav, Irving pokřivuje americkou současnost do mrazivé grotesky. Hlavní postava knihy, průměrný spisovatel T. (technik) S. (seržant) Garp, který úzkostlivě střeží štěstí a bezpečnost své rodiny, se stal hrdinou své doby - a mládež jej vzývala třeba tričky s nápisy Věřím v Garpa a Pozor na Spodního výra.

Svět bizarních a jímavých hrdinů Irving neopustil: ať už to je nekonvenční rodinka Berryů z Hotelu New Hampshire (1981), nalezenec z Pravidel moštárny (1985), malý velký muž s prorockými schopnostmi v Modlitbě za Owena Meanyho (1989), sběratel vzorků trpasličí krve v Synovi cirkusu (1994) či nejnověji televizní reportér s ukousnutou rukou. Více či méně zdařile se tak Irving vyslovoval a vyslovuje k aktuálním tématům, kupříkladu k válce ve Vietnamu, potratům či falešné realitě médií. Literární kritika však už jistou dobu mluví o námětové vyčerpanosti autora, který neumí krátit, vykrádá sám sebe a vrší čím dál samoúčelnější a vykonstruovanější zápletky.

A Irving? Více než švédské akademie pro Nobelovy ceny si cení amerických akademiků, kteří mu přiřkli Oscara za scénář k adaptaci díla Pravidla moštárny (zfilmovány byly i další Irvingovy romány Svět podle Garpa, Hotel New Hampshire a Modlitba za Owena Meanyho). "Mám své publikum, a tak se nemusím o recenze moc starat. Pro co mám však stále méně pochopení, jsou recenzenti, z nichž řadu znám jako lidi, kteří píší o tom, co ani pořádně nečetli," řekl v předloňském rozhovoru pro americký časopis Salon autor, jehož fanoušci mají na internetu stránku nazvanou Irving is God.

V současnosti žije John Irving se svou druhou manželkou Janet, která je matkou nejmladšího syna Everetta a zároveň spisovatelovou literární agentkou.

Irvingova Čtvrtá ruka visí v prázdnu

Johna Irvinga katapultoval na výsluní čtenářského i odborného zájmu Svět podle Garpa, román, jehož vydání se roku 1978 stalo významným předělem nejen v autorově tvorbě, ale i ve vývoji americké literatury - četní teoretici ji dokonce dělí na předgarpovskou a postgarpovskou fázi.

Fascinovaly spisovatelovy ohromující fabulační schopnosti i jeho smysl pro prolínání prvků smrtelně vážných s až nevázaně komickými. Roztodivné trsy kuriozit, excesů a morbidit navíc nesly silné satirické a symbolické poselství. Již zde se ukázalo, jak plodně umělec čerpá z tradice anglické epické prózy 19. století, což potvrdily i romány Pravidla moštárny či Modlitba za Owena Meanyho.

Důraz na detail, excentrické postavy, náhody, náznaky věcí budoucích či narážky na jiná literární díla se zařadily po bok šokujícím scénám a krutému humoru a společně vytvořily jakýsi specifický, příznačně irvingovský "podžánr", s nímž autor dobyl svět. Tento "podžánr" však nemá nekonečné možnosti, což se ukázalo ve Čtvrté ruce, prozatím posledním Irvingově textu.

Hlavním hrdinou je muž v raném středním věku, televizní reportér, jemuž při výkonu povolání ukousne cirkusový lev v Indii ruku - klíčová epizoda tedy kopíruje prostředí dřívějšího svazku Syn cirkusu. V opojení drogy na utišení bolesti se mu zdá sen o budoucnosti, což v kombinaci s "neoviktoriánským" stylem, jenž na konci téměř každého odstavce upozorňuje na vývoj věcí příštích, nenavozuje pocit osudovosti, nýbrž boří dějové napětí.

Protagonista postrádá i psychologickou hloubku - jakmile se nabaží sexu s přitažlivými ženami "z branže", zatouží bez pořádnější příčiny po obyčejné hospodyňce z rodiny "buranů", jak se sami hrdě označují, ze Středozápadu, s níž v bizarním výjevu počne dítě (viz početí výše zmíněného Garpa).

Mělo-li to být vedlejší téma konfrontace dvou různých kultur a prostředí, jak je známe z Hotelu New Hampshire nebo Stopadesátiosmilibrové svatby, zcela se míjí účinkem. Irving vsadil na šňůru panoptikálních scén, aniž by tyto jednotlivosti měly v celkové stavbě jiný účel než vlastní existenci, která navíc není nijak zajímavá (jako třeba posedlost psími lejny, jež částečně vystihuje jistého chirurga, či rádoby groteskní smrt pana Clausena).

JOHN IRVING
Čtvrtá ruka
Překlad Ivan Ryčovský. Euromedia Group - Odeon, Praha 2002, 272 stran, náklad a cena neuvedeny.

Vše se odehrává na sklonku minulého století, ale ani tuto dobu nám Irving nijak brilantně nepřiblížil. Jak hysterická dovedou být bulvární i serióznější média, stane-li se něco ve světě celebrit (kupříkladu pád letadla JFK juniora), přece víme - moralisticko-didaktických pasáží z kdysi mistrného pera netřeba. Uměle vykonstruované zápletky, obehrané motivy a samoúčelné minipříběhy svědčí o tom, že Irving dnes nemá co říci.

Čtvrtá ruka se u nás na konci minulého roku velmi dobře prodávala, z čehož plyne, že fanoušků Johna Irvinga je stále dost. Otázkou však zůstává, kolik z nich zpohodlnělo natolik, že se ještě těší na další titul ve stejném duchu.

HANA ULMANOVÁ

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

21. března 2024,  aktualizováno  13:48

Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...

Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora

21. března 2024  13:30

Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

RECENZE: Způsob, jak umrtvit oživlé Kroky a skoky české animace

28. března 2024  16:15

Je to smutný paradox. V cyklu Kroky a skoky české animace sice mnohokrát zazní, že animovaná tvorba...

TRENDY V KLIPECH: Miss Kalousová demoluje auto, Boone láká na pražský koncert

28. března 2024  15:01

Bývalá Miss Andrea Kalousová přichází s novým klipem Sorry. Stál ji hodně sil a padlo na něj jedno...

Chceme podchytit tu jeho svobodu. Marek Adamczyk ztvární Miloše Formana

28. března 2024

Premium V chystaném letním představení Forman, které na červen chystá Letní scéna Musea Kampa k připomenutí...

Zemřel maďarský skladatel Deák. Titulní skladbu k Jen počkej! mu ukradli Sověti

28. března 2024  11:39

Ve věku 96 let zemřel maďarský hudební skladatel a trumpetista Tamás Deák. Proslavila ho zejména...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...