Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Můj milý Kafko, Kafíčko, píše Obermannová v románu o autorově přítelkyni

  10:37aktualizováno  10:37
Spisovatelka Irena Obermannová, která rozčeřila veřejné mínění knihami o svém vztahu s Václavem Havlem, změnila téma. Napsala román o osobnosti novinářky, spisovatelky a překladatelky Mileny Jesenské. Vychází v nakladatelství Motto a jmenuje se Dopisy Kafkovi.

Spisovatel Franz Kafka | foto: REPRO z knihy To byl Kafka

Autorka přiznává, že ji postava Jesenské fascinuje. Psát o ní se rozhodla už dávno: "Bylo to asi před čtyřmi lety, když jsem si z knihovny po čase vytáhla Kafkovy Dopisy Mileně. Začala jsem si představovat, jaké asi byly dopisy Mileny jemu. A proč se tak často ztrácejí dopisy žen, jako by nebyly stejně hodnotné," vysvětluje autorka.

Fotogalerie

Věřila v jeho talent

Zatímco dopisy mužů-velikánů se zachovaly obvykle proto, že je psali ženám a ty je v úctě ke svým protějškům střežily jako oko v hlavě, dopisy, které psaly ženy mužům, se v historii ztrácely mnohem častěji. Takže svazek Dopisů Mileně, tedy listů od Franze Kafky, se zachoval a svoji knižní podobu dávno má (existuje dokonce i jako audiokniha), ale opačným směrem to tak není.

Obermannová se pustila do studia pramenů, ale pořád se nemohla odhodlat začít skutečně psát. "Teprve když jsem o svém nápadu řekla dceři Rozálii, začala mě nutit, ať to napíšu. Jesenská byla velmi svérázná, brala drogy, kradla, milovala krásné šaty, zajímavé muže a nebyla moc dobrá matka," popisuje spisovatelka novinářku, která však strávila většinu svého života ve stínu Franze Kafky: objevila ho a jako první přeložila, věřila v jeho talent.

"Jesenská jako jedna z prvních pochopila, že Kafka je génius. V tom byla její velikost, dokázala rozpoznávat věci dřív než ostatní. Když jejich vztah skončil, nikdy se nedokázali od sebe skutečně odpoutat, pořád si psali, i když si vzájemně vyhrožovali, že přestanou. Kafka ji o to dokonce prosil, ale i on to porušoval. Jesenská vždy zjišťovala, co Kafka dělá a jak na tom je," vysvětluje Obermannová.

Láska na dálku

Autor a jeho překladatelka se však viděli jen dvakrát v životě, jejich vztah fungoval právě zejména v dopisech, na dálku, zřejmě platonicky. Existují biografie Mileny Jesenské, některé se jmenují příznačně, například Kafkova Milena.

Irena Obermannová radikálně změnila image.
Bohumil Šťastný - Milena Jesenská, redaktorka Pestrého týdne, 1926–1928

Jesenská byla vdaná za Ernsta Pollaka, sňatek s ním si vyvzdorovala jako mladá a krátce po Kafkově smrti v roce 1924 se rozešli. Znovu se vdala a v roce 1928 se jí narodila jediná dcera. Přátelila se s Maxem Brodem, Franzem Werfelem, Karlem Čapkem či Ferdinandem Peroutkou, přispívala do časopisů a novin.

"Všechny velké ženy mají něco společného, například problémy s muži. Milenu Jesenskou obdivuju snad nejvíc pro její psaní, jako novinářka byla zcela mimořádná, moderní, provokativní, pravdivá a také nesmírně statečná, až sebevražedně. Oslovuje mě také tím, jak nikam nepatřila, byla nepřiměřená, odsuzovaná, všude dělala průšvihy, odevšad ji vyhazovali," vypočítává Obermannová. Už v úvodu knihy píše heslo, které se vžilo pro odvážné dívky z gymnázia Minerva, jimž Jesenská velela: Holky z Minervy, lezete mi na nervy.

Závratný osud, který unáší

Jesenská je velké téma a budí obavy. Jak o ní psát a zachovat historická fakta, ale přitom se jimi nenechat svázat? "To byla moje hlavní starost, jak moc se mohu ve svém pojetí Jesenské odchýlit od Jesenské skutečné a nejen od ní. Proto říkám, že jsem se do ní pokusila převtělit, píšu o ní skrz sebe a svůj prožitek jejího života, o kterém jsem se dozvídala z historických i literárních pramenů. Proto jsem na obálce s Kafkou já, abych licenci dala čtenáři na vědomí," dodává spisovatelka, která sem tam Kafku oslovuje zdrobnělinou Kafíčko.

Jsou si podobné? V lecčems asi ano: "Nechala jsem se unášet jejím závratným osudem. Byla to výjimečná žena a já se do ní troufale převtělila, snažila jsem se vidět jejíma očima. Některé věci vnímám odlišně než ona, ale v lecčems bychom se asi shodly. Třeba v odporu k pokrytectví. Já ovšem nejsem tak odvážná," připouští Obermannová.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.