Radůza

Radůza | foto: Michal Sváček, MF DNES

Intimní dokument o Radůze se snaží dobýt Vary

  • 1
Soutěž dokumentárních filmů na karlovarském festivalu nabízí šestnáct titulů. Všechny spojuje téma vztahů mezilidských, společenských i konfrontace jedince versus okolní svět.

Dokumenty bojující o trofej 42. ročníku filmového festivalu jsou rozděleny do dvou kategorií: filmy do 30 minut a nad 30 minut.

Do soutěže se probojovaly i dva české dokumenty. Snímek Olgy Špátové Půjdu kam chci si tu odbude mezinárodní premiéru, Ztracená dovolená Lucie Králové tu má premiéru světovou.

Architekt odpadu (Garbage Warrior)
Režie: Oliver Hodge, Velká Británie
Portrét Američana Michaela Reynoldse, nejvýznamnějšího světového „architekta odpadu“, využívajícího ke stavbě levných domků staré pneumatiky, plechovky od piva a skleněné láhve, jehož skvěle fungující alternativa  bydlení neustále v USA naráží na nejrůznější byrokratické překážky.

Artěl (Artel)
Režie: Sergej Loznica, Rusko
Klasik ruského dokumentu Sergej Loznica sleduje s využitím 35mm černobílého filmového materiálu čtveřici mladých mužů, kteří se v drsných přírodních podmínkách s pomocí rybářských sítí a motorové pily snaží vyrvat ze zamrzlého lůna přírody něco k obživě.

Čtyři živly (4 Elements)
Režie: Jiska Rickels, Nizozemsko
Dokumentární snímek Jisky Rickelsové se skládá ze čtyř kapitol ilustrujících snahu lidí pokořit čtyři základní živly: oheň, vodu, zemi a vzduch. Působivost filmu s vizuálně vytříbenou kamerou v roli nezúčastněného pozorovatele je místy vhodně umocněna ambientními zvukovými plochami.

Dotek doby kamenné (Stone Time Touch)
Režie: Gariné Torossian, Kanada/Arménie
Experimentální dokumentární esej nekonvenčním způsobem přibližuje Arménii, její pohnutou historii i barvitou současnost. V dynamickém střihu režisérka využívá i černobílé archivní záběry, ukázky z rodinných alb, barevné filtry, rozostřené záběry či naopak úchvatné kompozice arménské krajiny.

Hodina hudby (Lekcja muzyki)
Režie: Andrzej Mańkowski, Polsko
Hlavní postavou filmového debutu Andrzeje Mańkowského je polský klavírista a pedagog Tomasz Stroynowski, který je zcela pohlcen světem vážné hudby, jejíž melodie pro něj představují nejzásadnější a nejuniverzálnější nástroj komunikace.

Moje drahá republika (Meine liebe Republik)
Režie: Elisabeth Scharang, Rakousko
Pohnutý příběh Friedricha Zawrela, který v osobě prominentního soudního psychiatra pozná rakouského nacistického lékaře Heinricha Grosse, spoluodpovědného za smrt stovek dětí, ukazuje, jak obtížně a neochotně se Rakousko vyrovnává se svou temnou minulostí.

Neo-Lounge (Neo-Lounge)
Režie: Joanna Vasquez Arong, Čína
Fotografka Joanna Vasquez Arongová se ve svém svižně sestříhaném celovečerním filmovém debutu rozhodla časosběrnou metodou zachytit osudy pravidelných návštěvníků oblíbeného pekingského klubu Neo-Lounge z řad místní cizinecké komunity.

Problém s komáry a jiné příběhy (Problemat s komarite i drugi istorii)
Režie: Andrej Paounov, Bulharsko
Úsměvný portrét svérázných obyvatel bulharského městečka Belene, které sužují mračna obřích a bolestivě štípající komárů a také skutečnost, že termín dostavby jaderné elektrárny slibující práci tisícům lidí je stále v nedohlednu.

První zastávka (Birinchi bekat)
Režie: Šuchrat Machmudov, Uzbekistan
Renomovaný režisér Šuchrat Machmudov nás nechává nahlédnout do osudů dětí ulice svého rodného Taškentu. S mrazivou bezprostředností zaznamenává dojemné výpovědi dětských bezdomovců a průběh jejich pobytu ve speciálním centru, jakési přestupní stanici mezi ulicí a sirotčincem.

Půjdu, kam chci (I go where I want)
Režie: Olga Špátová, Česká republika
Intimní portrét Radůzy nás nechává nahlédnout do profesního i soukromého života jedné z nejvýraznějších osobností české hudební scény. Snímek je protkán řadou ukázek z koncertů Radůzy během celé její kariéry a otevřenými rozhovory osvětlujícími její životní filozofii, kterou s lehkostí sobě vlastní dokáže vtisknout svým písním.

Rekviem za Billyho Kida (Requiem for Billy the Kid)
Režie: Anne Feinsilber, Francie
Příběh Billyho Kida začíná v tomto francouzském dokumentu ve chvíli, kdy současný šerif vesničky Lincoln Tom Sullivan hodlá na zdejším hřbitově exhumovat ostatky místní legendy a pomocí testu DNA zjistit, zda tady opravdu leží tělo „amerického Rimbauda s kolty proklatě nízko“.

Theodor (Teodors)
Režie: Laila Pakalnina, Lotyšsko
Každý den s železnou pravidelností usedá osmdesátiletý stařík Theodor na svůj bicykl a vydává se ze svého domova na sedmikilometrovou pouť do centra všeho dění. Místem, kde se snaží aspoň trochu zbavit své osamělosti, je autobusová zastávka v zapadlé lotyšské vesnici.

To by svedlo každé dítě (My Kid Could Paint That)
Režie: Amir Bar-Lev, USA
Dokument o čtyřleté Marii Olmsteadové, jejíž obrazy jsou považovány za vrchol abstraktního expresionismu a srovnávány s díly Kandinského či Pollocka, zajímavým způsobem nastavuje zrcadlo společenské posedlosti „zázračnými dětmi“ a ptá se, jaká je skutečná podstata umění.

Tři podoby motýla (Bolboreta, mariposa, papallona)
Režie: Pablo Garcia, Španělsko
Ve světové premiéře bude na festivalu uveden pozoruhodný španělský snímek, balancující na hranici stylizovaného dokumentu a fikce, který se zajímavým způsobem ptá na podstatu filmové tvorby a na způsob, jakým lze krásu snímané reality co nejpravdivěji zachytit.

Uku Ukai (Uku Ukai)
Režie: Audrius Stonys, Litva
Renomovaný litevský dokumentarista Audrius Stonys skládá z esteticky vytříbených záběrů působivou studii lidské tělesnosti, která v ideálním sepětí s duševní rovnováhou může způsobit, že stáří nemusí být jen bolestným čekáním na poslední vydechnutí.

Ztracená dovolená (Lost Holiday)
Režie: Lucie Králová, Česká republika
V napínavé dokumentární detektivce zaznamenává Lucie Králová průběh dobrodružného pátrání po sedmi neznámých Asiatech a snaží se zjistit, zda lze v dnešním propojeném světě někoho vypátrat jenom podle jeho ztracených fotografií.