Národní divadlo moravskoslezské - Nepohodlný indián | foto: Josef Hradil

Indián sice nepohodlný, ale zdařilý

Hra Nepohodlný indián s podtitulem Soap western – pro nového člověka, dílo autorské dvojice Jiří Šimáček a Zdenek Plachý, obzvlášť v první části silně klame tělem.

Proto je namístě hned na úvod říci, čím není: nejde tak docela, ne-li vůbec, o "mýdlový western", pouze o využití jeho jazyka a stereotypů. Ani nemáme – přes vnější podobnosti – co do činění s postmoderním relativizujícím pastišem, i když autoři rovněž využívají některých z jeho postupů. Snoubení vysokého s nízkým, ať již konfrontační či komplementární, nás chce především přiblížit zneklidňující hlubinné pravdě o našem světě.

Zlato v rukou Čejena
V úvodní scéně se dva lupiči s příznačně džínsovými jmény Lewis a Wrangler domlouvají, jak si na úkor zbylých zhruba osmi členů gangu rozdělí lup v podobě kupy zlata, záhy nato jsou však ubiti farmářem a jeho synkem, neboť se vyskytli na jejich pozemku – sektářská čistota farmáře celého v bílém zahrnuje i holínky.

Zlata se zmocní mladý Čejen, který vyvraždí "zbožnou" farmářovu rodinu – ta se naštěstí stihne pomodlit už před jídlem. Čejenův pohybově velice zdatný představitel Petr Sýkora silně připomíná Vinnetoua. Také on je však zkažen bezpáteřným utilitarismem svých nepřátel: zlato je i jemu prostředkem k dosažení cílů.

Tyto cíle předem ospravedlňují vše, co mu umožní zlato získat. Jeho cíle se navíc mění: od vykoupení půdy a jejího navrácení původním majitelům po útěk se spanilou Rut do Mexika nebo sponzoring vystoupení Královského baletu z Londýna v prérii.

Představitelce Rut Gabriele Mikulkové se ne vždy podařilo odolat tíhnutí k přílišné parodičnosti. Obezřeleji si v tomto ohledu počínali David Viktora – Rutin otec, první muž v Rothmans City a hlavní padouch jménem Red or death, nebo Petr Houska coby zločinec č. 2 zvaný Diesel. Z Jiřího Sedláčka v roli hektického "vraždiče" z potěšení Wildcata přímo vyzařovalo též potěšení herecké.

Moudrý králík
Hereckým vrcholem představení jsou však verbální i pohybové šroubovice Vladimíra Čapky v roli baletního učitele Brise. Hudba Čajkovského i klasický balet jsou přímo třešničky na dortu naší bílé kultury.

Brisova koncepce využití uloupeného zlata se nakonec – minimálně přes jednu mrtvolu – prosadí. Ale představení Labutího jezera "dvě míle od Rothmans City" je přerušeno vpádem indiánů a jejich Tanec slunce, bubnování a vzývání Bizona Labutí jezero zcela odstaví.

Ale  nejde jen o konfrontaci dvou protikladných světů, spíše musíme čelit otázce, co chybí naší civilizaci a co ji může případně zachránit. Nejenom smířenost se zřídelně čistým principem, ale otevřenost vůči němu, spojená s vědomím, že jej nelze ulovit nebo jakkoli vydobýt, ale pouze čekat, až se nám  ukáže on sám. Třeba – proti vší genetické pravděpodobnosti – v podobě bílého bizoního mláděte.

Mluvčím přímo tiskovým onoho nadvěčného principia je v Nepohodlném indiánovi Moudrý králík, jemuž propůjčil svůj nevtíravě tichý, leč srozumitelný hlas Vojtěch Blahuta. Je možný nějaký smír mezi krajním aktivismem, reprezentovaným postavami z pokleslého westernového žánru, a nezištnou kontemplací? Je to otázka života a smrti.

JIŘÍ ŠIMÁČEK, ZDENEK PLACHÝ - Nepohodlný indián
Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo Jiřího Myrona, Ostrava. Režie Zdenek Plachý j. h., hrají Gabriela Mikulková, Vladimír Čapka, David Viktora, Petr Sedláček a další.
Hodnocení MF DNES: 90%