Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Imre Kertész uvedl překlad své knihy

aktualizováno 
Praha - Kniha Imre Kertésze s názvem Kaddiš za nenarozené dítě, jejíž český překlad z nakladatelství Hynek autor osobně uvedl v Maďarském kulturním středisku v Praze, není jen krajně osobitým uchopením tématu židovství v éře po holocaustu. Je také jedním z mála kontaktů, jež má zdejší scéna se současnou maďarskou literaturou. Po sedmi letech, kdy živý literární styk suplovalo bratislavské nakladatelství Kalligram, jde - s výjimkou antologie maďarské povídky 20. století Satyrova kůže z Nakladatelství Lidové noviny - o první titul maďarského autora vydaný v České republice.
Nakladatelství Hynek i překladatelka Dana Gálová se rozhodly tuto mezeru alespoň částečně zaplnit tím, že ve spektru maďarských literátů, kde lákají jména jako Esterházy, Konrád, Nadás, sáhly právě po Kertészovi. Zde dosud prakticky neznámý autor totiž představuje jeden z nejvýznamnějších hlasů soudobé maďarské tvorby. Skutečnost, že se Kertész prosadil relativně pozdě - románovou prvotinou Člověk bez osudu (vydal ji v roce 1977 ve svých osmačtyřiceti letech) -, má své vysvětlení. Podobně jako řada jeho kolegů, kteří prošli holocaustem, potřeboval i on čas k nalezení sil, důvodu a způsobu, jak o tomto pekle vyprávět.
"K psaní jsem se odhodlal v polovině padesátých let, posledním impulsem byl rok 1956. Nejdříve jsem si však musel odpovědět na otázku: Co chci vlastně stvořit, autobiografii, či objektivní příběh? Dalších dvanáct let mi pak trvalo, než jsem knihu dokončil," popisuje Kertész Člověka bez osudu, jehož české vydání chystá Slovart. Jeho ústřední postavou je chlapec, který svým chápáním a pocity popisuje prostředí koncentračního tábora. Prostředí, které bylo Kertészovi, jenž se jako patnáctiletý ocitl v Osvětimi a později i v Buchenwaldu, známé.
V próze Kaddiš za nenarozené dítě, která v originále vyšla v roce 1989, pak Kertész ukryl hned několik témat. Autor se dotýká problému "druhé generace", čili Židů, již jsou nuceni sdílet holocaust, přestože jím neprošli. Dalším - a jak upozorňuje Petr Rákos v doslovu ke knize, centrálním - motivem je poznání, že židovské martyrium nelze chápat jako "mystické utrpení", jež bylo vyvolenému národu prostě souzeno, neboť "antisemitismus stojí a padá se svým pánem: obecnou a všech lidí se týkající lidskou hloupostí a zlobou".
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.