Ildikó Raimondi na Pražském jaru v roce 2006

Ildikó Raimondi na Pražském jaru v roce 2006 | foto: © Ivan Malý

V Rudolfinu vystoupí Ildikó Raimondi. Než dobyla operu, zpívala faráři

  • 0
Ztvárnila velké role ve Vídeňské státní opeře i na dalších světových scénách. Rakouská sopranistka Ildikó Raimondi se navíc rozhodla propagovat hudbu českého skladatele počátku 19. století Václava Jana Tomáška. V pondělí zazpívá jeho písně na slova Johanna Wolfganga Goetha v Rudolfinu v rámci sezony České filharmonie.

"Objevila jsem je ve Vídni, v archivu Společnosti přátel hudby," řekla MF DNES. Tomášek je podle ní dnes neprávem pozapomenutý.

"Jím založená hudební škola byla ve své době hudebním centrem Prahy. On sám byl významnou osobností, stýkal se s Beethovenem nebo Haydnem. Goethe se o setkání s Tomáškem v Chebu roku 1822 dokonce zmiňuje ve svém deníku. Bohužel dnes se o Tomáškovi neví, jeho díla jsou roztroušena po archivech v Německu, Rakousku a hlavně v pražské Národní knihovně," poznamenává Raimondi, která Tomáškovy písně natočila i na CD.

Českého skladatele podle ní hodně ovlivnil Mozart. "Jako mladý muž slyšel v Praze jeho Dona Giovanniho,“ připomíná. Některé texty od Goetha zhudebnil kromě Tomáška i Franz Schubert, a tak na koncertě zazpívá obě verze.

"Tomášek zůstával věrný dobovém stylu, zatímco Schubert je o krok napřed," podotýká. S Raimondi vystoupí i pianistka Květa Novotná a hobojista Jan Adamus. "Spojuje nás zájem o Tomáška, už jsme ho provedli v jiných městech, proto je důležité uvést ho nyní i v Praze," zdůrazňuje.

Dveře na verandu jako jeviště

Raimondi, jež má příjmení po prvním, italském manželovi, se narodila v maďarské vesnici v Rumunsku. Už jako dítě ráda zpívala a tančila. "Mými prvními diváky byli farář a jeho kuchařka, jako jeviště mi stačily dveře na verandu se závěsem," vzpomíná. Studovala hudbu, po úspěchu ve vídeňské pěvecké soutěži Belvedere se začátkem devadesátých let v rakouské metropoli usadila.

Vděčnost Vídni vyjádřila i tím, že před pár lety natočila album s jejími lidovými písničkami, tedy žánrem, pro nějž se vžilo označení šraml. "Koncem 19. století patřily neodmyslitelně k Vídni. Okouzlily a inspirovaly dokonce i skladatele, jako byli Johann Strauss, Johannes Brahms a mnozí další," poznamenává Raimondi.