Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pošetilá družička v ironicko-nostalgickém světě židovských anekdot

  8:59aktualizováno  8:59
O románu Idy Simonsové Pošetilá družička se ve dvaceti jazycích mluví jako o literární senzaci.

Ida Simonsová | foto: Pax

Pošetilá družička

Pošetilá družička

Jde přitom o dílo staré více než padesát let, o dílo jednou vychválené, posléze zapomenuté a teprve po onom půlstoletí znovunalezené. Takový případ sice ve světové literatuře není úplně ojedinělý, ale událostí je vždycky.

Ida Simonsová (1911–1960) nebyla spisovatelkou na celoživotní úvazek. Původně se věnovala jinému druhu umění: hudbě. Jako koncertní klavíristka si získala v Nizozemsku dobrou pověst a hudbě se věnovala i během druhé světové války, když byla jako Židovka internována naštěstí nikoli ve vyhlazovacích táborech včetně českého Terezína. Až když po přestálých útrapách ztratila sílu koncertovat, začala Simonsová psát.

Měla o čem. Její život, z něhož pro svoje básně, novely a jediný dokončený román Pošetilá družička čerpala, je bizarním příběhem, pro 20. století typickým, ale zároveň se tomuto standardu v mnohém vymyká. V obsáhlém doslovu jej detailně líčí překladatelka Magda de Bruin-Hüblová.

Hovoří i o tom, jak Pošetilá družička po svém prvním vydání v roce 1959 získala nadšené kritické ohlasy, ale postupně upadala v zapomenutí. Až vydání v roce 2014 nastartovalo zájem o Pošetilou družičku ijejí autorku. Čeština je jeden z dvaceti jazyků, do nichž ji přeložili.

Simonsová vypráví příběh z židovské komunity v Antverpách ze dvacátých let. Hlavní postava a zároveň vypravěčka, dvanáctiletá dívka Gittel, stojící na prahu mezi dětstvím a dospíváním, je výrazně autobiografická. Dospělá autorka nahlíží na svoje dětství jejíma očima, zároveň však s moudrostí danou životními zkušenostmi.

Základním rysem knihy je humor a ironie v kontextu vlastně nikoli veselém. Tedy onen specifický nadhled nad často tragickými okolnostmi, daný snad jen Židům. Známe to ze svérázného světa židovských anekdot (které mnohým „gójům“ nepřipadají vůbec vtipné).

Anebo, pochopitelně, ze světa židovské literatury. Od Isaaka B. Singera nebo u nás Karla Poláčka či Oty Pavla. Jejich čtenáři Pošetilou družičku ocení.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.