Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

I při odchodu zanecháváme stopy

  1:00aktualizováno  1:00
Letošní knížkou Možná že odcházíme se ostravský spisovatel Jan Balabán (1961) symbolicky navrací k žánrovému bodu, z něhož v roce 1995 vykročil - k žánru krátké lyrizované povídky, kterou doposavad uzavřel do tří knižních souborů: Středověk, Boží lano a Prázdniny.

Na ně navázal dvojicí románů - ten druhý, Kudy šel anděl, se objevil na knihkupeckých pultech loni a rozvíjel příběh pro autorovu slovesnou tvorbu charakteristický: přímo i v náznacích sledoval existenciální deziluzi člověka středního věku, pohybujícího se na hranici mezi skutečností a snem v časoprostoru soudobé Ostravy.

Ani tematický svorník titulu Možná že odcházíme není jiný. To, co v Balabánových povídkách pomyslně i nepomyslně odchází, to, co provždy mizí s plynoucím časem, jsou kvality mezilidských vztahů - porozumění otce a syna, milostný cit mezi manželi, vášeň mezi milenci; vytrácí se harmonie na různých úrovních mužského a ženského principu, stejně jako skomírá komunikace mezi starým a novým světem.

Vyprázdněný prostor zaplňují melancholie, smutek marně tlumený alkoholem a prázdnota - většinou ta jediná se v posledku před aktéry Balabánových povídek rozvírá směrem k budoucnosti.

Autor svými texty, brilantně sklenutými a jazykově i stylisticky střídmými a semknutými povídkami, jako kdyby říkal: Možná, že z tohoto světa odcházíme, možná, že před ním kapitulujeme a padáme na kolena z toho důvodu, že jeho pletivo je pro nás příliš složité a neuchopitelné, udivující a tajemné. Času a prostoru, ve kterých žijeme, prostě nerozumíme, nestačíme na ně a už vůbec nemáme sílu cokoliv na tomto stavu měnit.

Snad s výjimkou Balabánovy povídkové prvotiny Středověk, která se odehrávala převážně v nereálném světě, v jakési blíže neuchopitelné a vzdálené minulosti, a využívala prvků science fiction a fantasy literatury, vychází celek autorova prozaického díla většinou z autentických prožitků, z konkrétních doteků s předmětným světem.

Spisovatelova tvorba je tedy do značné míry autobiografií. A v této své autobiografičnosti zůstává tvůrce okouzlujícím způsobem tichý a nenápadný: víc než na spektakulární příběhy se soustředí na přesně odpozorovaný detail a na intenzivně prožitý moment, na místo vyjmuté z prostoru a na okamžik vyseknutý z času.

Na souřadnice, ve kterých se člověka bezprostředně dotkne život, prolomí se pod ním podlaží všedního dne a on si naráz uvědomí svoje doposavad nezřetelné hranice i konečnost světa, ve kterém se denně pohybuje - třeba skrz smrtelnou nemoc dítěte, odhalenou nevěru nebo Alzheimerovu chorobu spalující vědomí.

Balabánův metafyzický impresionismus, v některých ohledech blízký třeba psaní básníků Petra Krále a Petra Hrušky nebo prozaiků Emila Hakla a Václava Kahudy, není popisný ani psychologizující, nesleduje motivy jednání jednotlivých postav, ale sleduje jednání samé, sleduje jejich konání teď a tady.

A sleduje je pronikavým pohledem podobenství, náznaku, alegorie. Nad touto sympaticky starosvětskou knihou, upřednostňující tradiční řád před postmoderní bezbřehostí a relativitou všeho, nad touto sumou dvaceti povídek zahalených magickým, častokrát až surreálným závojem, zažíváme intenzivní pocit, že to, co kolem sebe dennodenně vidíme - postavy, věci, situace - skrývá daleko víc rozměrů a tváří, než nabízí první pohled.

Balabánova skutečnost je zaplněná metaforami a analogiemi, líc tu neexistuje bez svého rubu, centrum bez periferie. Nic není v přítomném titulu jednoznačné, naopak všechno je tolik živé, pohyblivé a proměnlivé před čtenářovýma očima - v tom sugestivním psaní jsou najednou obsáhnuté poezie i drama, lyričnost i expresivita.

Možná, že odcházíme, chce se nakonec přitakat autorovi, ale slovesná tvorba Jana Balabána a zvlášť přítomný povídkový soubor za sebou - v české literatuře devadesátých let minulého století a v přítomnosti - zanechávají hluboké a nesmazatelné stopy.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.