I když je největší důraz kladen právě na dílo Hynaisovo - muže, který se stal inspirací i pro mnohé francouzské umělce a jehož tvorba je považována za pomyslné přemostění akademické malby směrem k pochopení impresionismu a přenesení francouzského vlivu do Čech, jsou v Rudolfinu vystaveny i obrazy Václava Brožíka, Alfonse Muchy, Františka Ženíška, Karla Špillara, Františka Kupky či Luďka Marolda. Jejich díla jsou doplněna obrazy a sochami jejich francouzských současníků a rozdělena do několika tematicky zaměřených oddílů začínajících mládím a končících sny, třeštěním a smrtí.
Na rozdíl od předešlých projektů galerie Křídla slávy jsou po dlouhé době výstava zaměřená na minulost. Ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma se k této skutečnosti vyjádřil: "Touto výstavou jsme chtěli poukázat na kořeny moderního umění, na to z čeho vzešlo. Druhým důvodem byl fakt, že vztah českého výtvarného umění k francouzskému prostředí není tak známý".
Přípravy na výstavu, jež se koná pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Jana Kavana a ministra kultury Pavla Dostála, trvaly podle její kurátorky Marie Mžykové téměř dva roky. Během této doby Mžyková navštívila francouzská muzea a mnoho soukromých sbírek v Evropě a v USA, kde zapůjčila velké množství obrazů z této epochy výtvarného umění. V průběhu výstavy Křídla slávy také vyjde dvousvazková publikace zaměřující se na českou a francouzskou výtvarnou scénu přelomu století zachycující atmosféru doby plnou salónů, jež představovaly hlavní umělecké prostředí této doby.
Čeští malíři se v 19. století vydávali za uměním nejprve do Itálie, poté do Belgie a od poloviny století do Francie, kam přicházeli ve čtyřech generacích.