Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V dědkovských dialozích Karla Hvížďaly jde tentokrát hlavně o umění

  16:58aktualizováno  16:58
Skutečná kreativita je veskrze rebelská, píše v úvodu ke své nejnovější knize rozhovorů Karel Hvížďala. Nazval ji Jak myslet umění.

Novinář Karel Hvížďala | foto: MAFRA

Další soubor interview jednoho z našich nejlepších publicistických tazatelů lze vnímat jako výpověď o uměleckém zápase ve spoutané druhé polovině dvacátého století, ale také jako společenské a kulturní svědectví o temnu v socialistickém Československu, kterým se jen sem tam mihl paprsek světla.

Hvížďala má výhodu, která může být současně i handicapem - všechny zpovídané dobře zná, jsou to jeho přátelé, často souputníci. "Nejmladším partnerům mých rozhovorů je přes pětašedesát a nejstarší překročil osmdesátku. Jejich osudy pečetí kulturní paměť, která se v rychlostní společnosti nebezpečně krátí," vysvětluje autor v předmluvě.

Své dědkovské dialogy, jak rozhovorům říká, vedl s Ivanem Wernischem, Zdeňkem Zieglerem, Viktorem Kolářem, Václavem Bláhou, Pavlem Diasem a Jiřím Sozanským. Je tu tedy básník, fotografové i typograf, malíř a sochař.

Každý chápe umění ze svého pohledu, všichni jsou však otevření pohledům dalším, touha po svobodě lidské i umělecké je asi tím, co je spojuje. "Já chtěl dělat jen fotografie ve svobodném duchu a poznat, co svoboda vlastně je. Vstřebat ji do sebe. Už někdy tehdy jsem přišel na to, že jsem odjel hlavně proto, abych se nadýchal svobody a udělal dobré fotografie. Abych si ověřil, kvůli čemu jsem na světě," říká Viktor Kolář, emigrant z osmašedesátého.

V čem je jeho svoboda dnes? Bez ohledu na věk či místo tkví v touze jít za svým vnitřním puzením a neohlížet se na slávu, uznání či peníze: "Další den je tu zpátky ego a zase jej žene ven a připomíná: snaž se udělat nějakou důležitou fotku! Co si furt hraješ s digitálem, vezmi leicu a jdi! Příkaz se dostaví, on na něj slyší a jde! A je jedno, že je mu tolik let. Stále je něco v něm, co ho naviguje a on se už snaží jen držet svou stopu a moc z ní neuhnout, ať je v Ostravě, nebo v emigraci v Kanadě," popisuje Kolář.

Jeden příběh vedle druhého tak roste nejen z potřeby dělat umění, ale tesá před čtenářem i silné životní příběhy, v nichž se skloňují slova jako emigrace, výslech, kriminál. A vybarvuje portréty zlomených i nezdolných. Je tu třeba kněz, který přišel z lágru a nikomu by nedal ani sousto bůčku, který si každý den opéká, protože ve vězení trpěl tak velkým hladem, že v něm asi už navždy přebil ochotu dělit se.

Jsou tu naznačené lásky i jejich ztráta. Je tu odvyprávěná i část neskutečného životního příběhu básníka a překladatele Josefa Palivce, který učil Ivana Wernische. "Byl to Mistr. Učil mě, ale tak, že jsem to dlouho ani nepostřehl. Chtěl ze mě něco vychovat," říká Wernisch a Hvížďala reaguje otázkou: "Jako co?" "Básníka, řekl bych," odpovídá Wernisch.

A je tu několik mouder, která by se dala tesat. Třeba když Zdeněk Ziegler skromně konstatuje: "Víš, člověk se nesmí brát moc vážně a naopak vážně má brát svou práci. Opačný přístup dělá z lidí nešťastlivce, kteří věčně na něco hartusí." Nebo když malíř Václav Bláha popisuje svůj tvůrčí proces, dotýká se vlastně životní filozofie: "Malba se vyvíjí každým dnem sama a člověk sám s obrazem ujde kus cesty, než dílo dokončí. Takhle přistupuji ke každému problému."

A tak z těch šesti dialogů vlastně vyplývá definice umělecké tvorby jako něčeho, co vzniká na hraně - mezi periferií a centrem, na pomezí generací, v polostínu mezi povoleným a zakázaným, z ticha "zasutých zahrad". V nich žijí všichni zpovídaní: nejsou slavní ve smyslu celebrit, ale každý z nich je pro svůj obor absolutně podstatný. Až zpětně je totiž možné říct, že to, jak oni myslí umění, posunulo jeho obsah.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.