Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Uctivý kolotoč aneb Hvížďalův rozhovor s Wernischem, který trval 20 let

  10:01aktualizováno  10:01
Pod názvem Uctivý kolotoč vychází rozhovor, jejž dvacet let vedl Karel Hvížďala s držitelem Státní ceny za literaturu Ivanem Wernischem.

Ivan Wernisch | foto: MF DNES

Novinář a spisovatel Karel Hvížďala a básník Ivan Wernisch. Dva kmeti, kteří mají co říct, se sešli u rozhovoru, jenž trval dvacet let. První se ptal, druhý odpovídal, občas obráceně. Části jejich dialogu vycházely v časopisech či novinách během posledních let, v původní podobě byly součástí už před časem vydané Hvížďalovy knihy Jak myslet umění.

Ukázka z knihy

Básník
Stojí nad záchodovou mísou
Trhá čistý list papíru
A splachuje
A tak nešťastně se při tom tváří
Kdybyste ho viděli,
Museli byste se smát
A kdybyste věděli,
Čemu se vlastně smějete,
Smáli byste se ještě víc

Hospoda u cesty
V altánu u potoka,
Ve vůni borové smůly a zvětralého piva / Chtěl jsem jen posedět
Navždycky / V lese skřípal strom
V mechu a mateřídoušce kotvila má loď

Pozn.: Básně Ivana Wernishe vyšly poprvé

Během letošního léta oba pánové celý rozhovor doladili, doplnili a teď vychází samostatně pod názvem Uctivý kolotoč. Je to kniha téměř bibliofilská. Kromě povídání obsahuje i Wernischovy nové či nikdy nepublikované básně a kresby - ne každý ví, že básník Wernisch měl být původně malířem.

Když se směju, polykám slzy

"Tam, odkud jsem přišel, v dávné zemi mého dětství, se lhářům říkalo básníci. Za slovem básník následoval zpravidla pohlavek, když ne facka. Už zase básníš! křičela matka, když jsem jí zlomeným hlasem oznámil, že mě neznámí lupiči přepadli v parku a vzali mi peníze, které jsem dostal na zaplacení školních obědů," říká v úvodu knihy.

Poezie si ho však vybrala za prostředníka, i když s výtvarnem nepřestal a věnuje se kolážím. Jsou podobně jako jeho básně vyloupnuté z mezery mezi tragikou a krákoravým smíchem. "Když se směju, polykám slzy a místo nářku ze mě vychází chechtot. Vím, že to není každému příjemné, ale nemohu jinak," říká Wernisch v odpovědi na otázku po původu jeho schopnosti spojovat dojemně lyrickou vlnu s cynismem a brutální ironií.

Tlačítko delete místo gumy

Rozhovor se otře o ženy, víno i zpěv, nechybí vzpomínky na mládí ("Když se šlo na vojně na cvičák, nesl jsem místo plynové masky nějakou knihu, a jak byla chvíle klidu, četl jsem.") i hodnocení loňské státní ceny, již Wernisch dostal k sedmdesátinám od instituce, kterou nikdy příliš neuznával ("Zasloužil bych trest za sebezradu.") Vypráví i o "podružných" zajímavostech, třeba o tom, jaké je pro básníka přejít z psaní tužkou na ťukání do počítačové klávesnice. Prý výhodné - z deseti užvaněných stran je rázem krátký text, protože s tlačítkem delete se pracuje líp než s gumou. "Já raději mažu a škrtám, než píšu," říká v nadsázce Wernisch.

Té nadsázky je v knize možná víc, než čtenář umí rozklíčovat, vždyť už v úvodu básník varuje svého přítele tazatele: "Dej si na mě pozor, i teď ti tady občas zalžu. Já jsem zkrátka prolhanec, básník."



Témata: Pivo, Poradna: Masky




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.