Původně se měl koncert, pořádaný v rámci Agharta Prague Jazz Festivalu, konat od 21 hodin. Pro velký zájem v předprodeji vstupenek se pořadatelé spolu s hudebníky rozhodli přidat ještě jedno vystoupení téhož dne od 18 hodin. Takový ohlas u fanoušků je v jazzovém ranku u nás velmi výjimečný a vypovídá o velkém očekávání. Ostatně, na portálu Youtube.com mají nahrávky SMV zcela mimořádnou sledovanost i množství diváckých reakcí.
SMV (živá nahrávka)
Unikátní spolupráce má kořeny v roce 2006, kdy na koncertě, pořádaném v New Yorku "oborovým" americkým časopisem Bass Player, přizvali koncertující Miller a Wooten přihlížejícího Clarkea na pódium. Týž časopis drží nad celým projektem od samého začátku "ochrannou ruku" a věnoval mu nadšený obsáhlý článek a titulní stránku srpnového čísla.
Oficiálně tato "superskupina" vznikla letos, kdy natočila pro label Heads Up album Thunder, jež vyšlo v půli srpna, a od té doby je na světovém turné. Album obsahuje třináct skladeb, které si autorsky mezi sebe rozdělili všichni tři protagonisté. Mezi dalšími více než deseti hudebníky, kteří byli na nahrávku přizváni, čteme i tak velká jména, jako jsou klávesisté Chick Corea a George Duke.
SMV (dokument o projektu)
Událost, kdy se právě tito tři basisté sešli v jednom projektu, je skutečně výjimečná, jedná se o mimořádné zjevy hudební scény de facto dvou generací. Nejstarší a bezesporu nejvýznamnější z tria je Stanley Clarke (1951). Byl především dlouholetým spolupracovníkem Chicka Corey v jazzrockové kapele Return To Forever, ale spolupracoval s kdekým v první lize jazzové scény. Kromě toho natočil bezmála třicet sólových alb. Velmi aktivní je i jako skladatel filmové a televizní hudby.
Marcus Miller (1959) je baskytarista, ale také výborný basklarinetista, klávesista, saxofonista a kytarista. Proslul zejména spoluprací s nejvlivnějším jazzmanem 20. století Milesem Davisem, s nímž natočil v 80. letech šest alb, z nichž některá produkoval a podílel se na nich i skladatelsky - nejvýrazněji na slavném Tutu (1986). Bezmála čtvrtstoletí byl také pravou rukou saxofonisty Davida Sanborna a natočil více než deset sólových alb, z nichž titul s "matematickým" názvem M² získal v roce 2001 Grammy jako Nejlepší současné jazzové album.
Victor Wooten (1964) je v současné době považován za technicky nejbrilantnějšího baskytaristu světa, což uznal i časopis Bass Player, jenž jej třikrát za sebou jmenoval Nejlepším basistou roku - Wooten je zatím jediný hráč v historii ankety, který toto prestižní ocenění získal více než jednou. Wooten proslul jako spoluhráč famózního jazzového banjisty Bély Flecka v kapele Flecktones, kromě toho vydává sólová alba, poslední Palmystery vyšlo letos a umělec se objevil jako jedna z hlavních hvězd festivalu Bohemia JazzFest v Praze na Staroměstském náměstí.
