Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hvězdný debut dámy z Nottinghamu

  10:00aktualizováno  10:00
Celosvětovým trhákem se stal Harry Potter, silně nadprůměrná fantasy pro děti. Ale co dál pro ty, co dospívají, stávají se zkušenějšími, rafinovanějšími, moudřejšími?

Susanna Clarková: Jonathan Strange & pan Norrell | foto: repro z knihy

V češtině se nyní objevil další, o řády hodnotnější počin žánru: kniha britské autorky Susanny Clarkové Jonathan Strange & pan Norrell. Susanna Clarková (1959), dáma původem z Nottinghamu, začala na tomto svém prvním románu pracovat v roce 1992 a na jeho vydání čekala dvanáct let: nikoli proto, že by jí ho nikdo nechtěl vydat, ale protože na něm bylo příliš práce a ona kromě toho v jistém nakladatelství redigovala kuchařky.

Románový debut v pětačtyřiceti snad není obvyklý a možná ani taktický, ale Susanně Clarkové se poštěstilo, že její první kniha (do té doby publikovala jen osm povídek a novel) se stala hvězdnou. A to jak komerčně, tak i co do kritického ohlasu.

Titulními postavami románu jsou dva mágové - jediní dva mágové, které Anglie má. Ona totiž kdysi mívala mágů po libosti - od Merlina po záhadného Krále Havrana; a autorka taky s dráždivou rafinovaností po celém textu trousí střípky a útržky magických dějin britských ostrovů. Ale pak magie vymizela a teprve pan Norrell a posléze jeho mladý žák Jonathan Strange ji vzkřísili. A protože jsme v době napoleonských válek, kdy Anglie bojuje o přežití, oba nabídnou vlasti své magické služby.

Jenomže magie Susanny Clarkové není samospasitelná ani snadná. Má svá omezení, ba i své hrozby. Zvlášť když si ku pomoci povoláte pomocníka z jiného světa, který je sice výkonný, ale taky může být nebezpečný...

Vrtkaví elfové
Za oblibu, kterou si získal všude, kde vyšel, vděčí Jonathan Strange & pan Norrell zřejmě především tomu všemu, co má oproti jiným fantasy navíc. Je totiž návratem v čase tohoto literárního žánru, a návratem velice důkladným: do dob před Tolkienem, kdy elfové ještě nebyli těmi čarokrásnými, urostlými ušlechtilci, jak je známe z Pána prstenů, ale vlastně skřítky a šotky, kouzelnými bytostmi charakteru vrtkavého, ne-li proradného.

Spíše než ostatní fantasy se román inspiruje takzvaně vážnou literaturou - celý jeho styl jako by vypadl z anglické románové klasiky osmnáctého a devatenáctého století: kdo chce, najde v něm Jane Austenovou, jiný snad zase George Eliotovou (pan Casaubon, jedna z postav nedávno česky vydaného Middlemarche, má coby suchopárný vědátor a knihomol řadu vlastností podobných s panem Norrellem) a tak dále.

Přitom nejde o samoúčelnou stylovou nápodobu, která by časem znudila. Celý ten kadlub klasického anglického románu je forma, kterou autorka pro své dílo zvolila - a zvolila vhodně.

K dobru českého vydání lze přičíst, že Viktor Janiš odolal nutkání překládat archaizovaným stylem: už dávno se ukázalo, že volit při takovém překladu obrozeneckou češtinu je nesmyslné. Překladatel pochopil, že když překládá autorku, jejíž styl se podobá stylu Jane Austenové, udělá mnohem lépe, když sám místo stylu nejvýznačnějšího autora lidových knížek první poloviny devatenáctého století Václava Rodomila Krameria zvolí styl, v jakém se nesou nejlepší moderní české překlady Jane Austenové. Výtečný výsledek potvrzuje vhodnost metody.

A nevynechat poznámky!
Jonathan Strange & pan Norrell není elitářská, literátská, čtenáři nepřístupná zapeklitost. Přes rafinované ornamenty a dekorace Clarková pevně stojí na půdě literatury takzvaně zábavné, kde byste existenciální běsy, psychologické ponory či drásavé prožitky hledali marně.

Celý ten rozsahem i obsahem velký román je barvitý cirkus plný kouzel, zábavných postav - a v neposlední řadě jemného, leč o to chytlavějšího humoru. Snad efekty neplýtvá tolik, jako to dělávají fantasy pro děti, ale subtilnější metody vyspělejší publikum nepochybně ocení.

V oblasti literatury fantasy jde o počin. Ne že by tímto románem fantasy dospěla: to už udělala dávno, jen nebyla dost ve světlech ramp, aby si toho někdo moc všiml. Ale tenhle román, pevně doufám, do světla ramp vstoupí i u nás a bude se tam slunit; zaslouží si to.

Mimochodem: pokud jste zvyklí vynechávat poznámky pod čarou, tak v tomto případě to nedělejte. Zdejší poznámky pod čarou jsou skoro všechny spíš vložené mikropovídky, zhusta tak roztomilé, že byste jejich vynechávkou o moc přišli.

SUSANNA CLARKOVÁ: Jonathan Strange & pan Norrell
Přeložil Viktor Janiš. Alman, 704 stran, doporučená cena 398 korun
Hodnocení MF DNES: 90%

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Český spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík
Autor Černých baronů Švandrlík prorokoval, kdy odejde. A trefil se

Vojín Kefalín a major Terazky, žáci Kopyto a Mňouk či příběhy pravěkých sourozenců Seka a Zuly baví celé generace. Jejich autor se narodil před 85 lety, jak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.