Robert De Niro je známý více jako herec. Ovšem nebojí se ani režisérského křesla. Na svém kontě už má čtrnáct let staré a úspěšné drama Příběh z Bronxu a před šesti lety se podílel na režii kriminálky Kdo s koho.
Podklady ke Kauze CIA De Niro sbíral od devadesátých let, film o zákulisí špionážních služeb byl totiž jeho velikým snem. Rozhodl se v něm ukázat rozsah práce CIA a odkrýt anonymitu mocných mužů, kteří kontrolují svět.
Začátek filmu je zasazen do roku 1939, kdy ctižádostivý student Edward Wilson udá z čirého vlastenectví profesora sympatizujícího s nacisty. Díky tomu získá přátele ve federální vládě, která ho najme na několik tajných operací.
Vlivný vojenský zpravodajský úředník, generál Bill Sullivan, mu nabídne místo v Zahraniční zpravodajské službě CIA v Londýně a Wilson ho bez váhání přijme.
Wilsonův příběh pak mapuje období druhé světové a studené války až po invazi v Zátoce sviní v roce 1961.
Nemalou roli pak ve filmu hraje i agentův osobní život. Žije totiž ve světě, ve kterém si nemůže dovolit věřit dokonce ani svým nejbližším. Největší obětí Edwardovy paranoie se tak stává jeho manželka Clover.
Určitá dávka paranoie
Základy má scénář, který napsal Eric Roth (Forrest Gump, Mnichov), v pravdivém příběhu. Předobrazem postavy Wilsona je totiž bývalý ředitel CIA James J. Angleton.
Co ale Rotha zajímalo na látce nejvíc, byla určitá dávka paranoie spojená se špionáží. "Velmi důležitý pro mě byl psychologický dopad na lidi, kteří se ocitnou ve světě, kde nevědí, co je pravda a lež nebo kdo jsou jejich přátelé a kdo nepřátelé," říká scenárista.
De Niro pak chtěl natočit film spojující fikci, skutečné události a osoby, které stály u zrodu jedné z nejmocnějších tajných služeb světa. Kvůli tomu se seznámil s Miltem Beardenem, který pro CIA pracoval třicet let.
Bearden - posléze i hlavní technický poradce filmu - se v osmdesátých letech zúčastnil operací CIA v Afghánistánu a provedl De Nira mnoha místy v Evropě a Asii. Umožnil mu tak během příprav na natáčení prozkoumat skryté oblasti CIA.
Výjimečné období zpravodajských služeb
Těchto cest se účastnil i herec Matt Damon, kterému tvůrci svěřili hlavní roli. "Je to jeden z nejlepších herců současnosti. Každou roli bere jako výzvu a do postavy vždy vkládá všechno," zdůvodnila volbu producentka Jane Rosenthalová.
Filmaři si uvědomovali, že do role Wilsona potřebují herce, který dokáže zahrát téměř třicetiletý přerod agenta z nejistého studenta v nelítostného a sebejistého byrokrata. Damona pak nikdo nemusel dlouho přemlouvat. Nepřitahoval ho totiž jen scénář, ale také možnost pracovat s Robertem De Nirem.
Obsazení se vůbec hemží hvězdnými jmény. Manželku hlavního hrdiny De Niro svěřil Angelině Jolieové, sám si pak zahrál postavu generála Sullivana. Držitel Oscara William Hurt byl obsazen do role ředitele CIA Philipa Allena, jako jeden z agentů se představí i Alec Baldwin.
Ve Spojených státech měl film premiéru už v prosinci loňského roku, od té doby se představil na řadě festivalů. V Berlíně herci získali za ztvárnění svých rolí Stříbrného medvěda za význačný umělecký přínos.
Velká poklona se dostala tvůrcům i od Richarda Holbrooka, bývalého amerického velvyslance v OSN. "Přestože jsou filmoví tvůrci většinou slepí k detailům, podařilo se jim velmi věrně zachytit základní pravdu výjimečného období zpravodajské služby, kontrarozvědky a špionáže během studené války," řekl.
