Nejenže láme divácké rekordy, ale mění i životy umělců. Febiofest svedl v zákulisí dohromady dva hvězdné hosty, gruzínského režiséra působícího ve Francii Otara Ioselianiho se slovenským hercem Marianem Labudou. Důsledek schůzky shrnul Labuda žertem: "Zhroutil se mi svět."
Jak jsem dostal Klause
Režisér při zahájení festivalu převzal čestnou cenu Kristián z rukou Věry Chytilové, přičemž před první dámou českého filmu poklekl, na místě jí opravil kabelku a ještě jí sebral vítr z plachet vzpomínkou "Tohle děvče jsem kdysi poznal jako velice okouzlující bytost". Další den uvedl v Kině osobností své slavné filmy Listopad či Žil zpívající drozd a pak si vzal na mušku Labudu, jehož snímkům Vesničko má středisková či Záhrada patřil v Kině osobností včerejšek.
"Řekl mi, že jestli chci být opravdu dobrý herec, nesmím být známý, lidé mě nemohou poznávat na ulici. Snažil jsem se namítat, že právě na tom je přece herectví založeno, ale neuspěl jsem. Takže musím začít úplně jinak. Po zbytek života se budu maskovat a hrbit, abych ho nezklamal; s tím jsme se rozešli," líčil Labuda.
"Ostatně jsme si společně připomněli i Jevtušenkovo Ty Jevgenij, ja Jevgenij, ty nět genij, ja nět genij, ty govno, ja govno – tam mě zařadil," směje se populární herec, který nedávno na Slovensku dokončil televizní film Dušana Trančíka Zima kouzelníků a česká kina bude od května bavit komedií Roming.
Nicméně s humorem přiznává, že ne všichni jeho tvář znají. Letos na Berlinale, kde s hereckou delegací Menzelova filmu Obsluhoval jsem anglického krále mířil na tiskovou konferenci, jej prý pořadatel vyhodil od stolu "jako špinavé prádlo". A podobný zážitek má z karlovarského festivalu 90. let, kde jej Jiří Bartoška představoval tehdejšímu premiérovi Václavu Klausovi. "Jak se snažil mou tvář někam zařadit, zeptal se mě: Příbramsko, nebo Ostravsko?" směje se Labuda. Klausovi to prý pak oplatil před maďarskými novináři jedinou maďarskou větou, kterou umí; v překladu znamená Přemýšlej trochu o sobě a o tom, co děláš.
Vyprodáno, hlásí sály
Kvůli Ioselianimu se zhroutil svět i divákům: režisér jim totiž zakázal u své novinky Podzimní zahrady číst titulky. "Dělám film, ne rozhlas, slova nejsou podstatná. Beztak si postavy říkají jen dobrý den, dobrou noc, děkuji a na zdraví," ujišťoval Gruzínec pracující ve Francii.
"Ale dělám stále gruzínské filmy, jen Francouzi si myslí, že jsou francouzské. Navíc točit autorské snímky bylo v Paříži stejně tvrdé jako doma za Sovětského svazu. Jako první věc ve Francii po mně chtěli operu; řekl jsem, že tu jsem mohl točit i v Moskvě," vzpomínal na doby, kdy jeho díla končila v trezoru.
Legendy kinematografie na Febiofestu doplnili tvůrci "mladí a neklidní", provokativní autor šokujících děl Bruno Dumont z Francie nebo Patrik Lančarič se slovenskou prvotinou Rozhovor s nepřítelem. Hudbymilovní diváci se těší na filmy herečky a zpěvačky Ronu Hartnerové, která navíc s rumunsko-moldavsko-francouzskou kapelou vystoupí ve festivalovém klubu kina Village.
Dosavadní statistiky návštěvnosti Febiofestu nevylučují rekordní ročník. Jen za první tři dny se prodalo více než 45 tisíc vstupenek. K nejžádanějším titulům patří oscarový Faunův labyrint, jenž už musel přidat projekci, ale nabito bylo i v sekci duchovních filmů na starším českém filmu Žiletky. Na dnešek Febiofest vyprodal dvanáct představení a na zítřek už dalších deset.
