Od zítřka zahájí své předpremiéry v Ostravě a Olomouci, v pondělí má v Praze charitativní představení, v úterý slavnostní premiéru a pak "červená knihovna", jak své novince v nadsázce říká režisér, zaútočí na sedmatřicet kinosálů v Česku.
Svým způsobem jde o Hřebejkův "nejsvětovější" film. Už první inspirací k němu byla stejnojmenná báseň anglického autora Roberta Gravese v překladu Pavla Šruta, kterou v 80. letech zhudebnil Petr Skoumal.
"Zpíval ji Luboš Pospíšil a my jsme si ji oblíbili," vzpomínají režisér se scenáristou Petrem Jarchovským. Báseň vypráví o dívce ztělesněné ve filmu Annou Geislerovou, jež se načas nechá hýčkat andělem, ale táhne ji to zpět k ďáblovi.
Anděl versus ďábel
Na plátně se stal "andělem" Josef Abrhám coby bohatý český rodák žijící v Itálii, v očích hrdinky princ na bílém koni. "Původně jsme měli ve scénáři Čechoangličana, ale nefungovalo to. Pak jsme ve Florencii potkali staršího pána s mladou ženou, pozval nás na svou vinici – a byl to on. Prostě jsme svou postavu objevili v Toskánsku," líčí Hřebejk.
Také "ďábel" čili hrdinčin manžel dorazil z ciziny, byť ve filmu vede podezřelou pražskou autodílnu, než skončí ve vězení. Hraje ho Roman Luknár, slovenský rodák, který zazářil v Záhradě a nyní už léta působí ve Španělsku. "Já vůbec nevěděl, že nějaký Hřebejk existuje," přiznal herec, jenž se v Madridu věnuje filmu, televizi i divadlu.
Příběh o rozporu mezi rozumem a citem a mezi láskou duchovní a tělesnou si vyžádal erotické scény, kvůli nimž má Hřebejkův titul přístupnost až od patnácti let. "I když jsem ve skutečnosti plachá, moje postava rozhodně plachá není, takže jsem přijala i věci, které bych normálně nedělala," líčí Geislerová. "Ale bylo to snad poprvé v životě, kdy mě natáčení milostných scén opravdu bavilo. Nebyla tam žádná křeč."
Podle Luknára se dokonce nasmáli. "Vzít to s humorem je to nejlepší, co můžete udělat, když na vás zírají lidi ze štábu. Myslím, že se taky dost pobavili," míní Luknár.
Nejlíp bylo ve vězení
Kráska se začala rodit loni v létě v barrandovském ateliéru. Pak se tým vydal do reálných prostředí. Ač by se zdálo, že nejlíp bylo v Toskánsku a nejhůř ve vězení, opak byl pravda. Za veder herci ocenili chládek za mřížemi, v Itálii vymrzli. Tím cesty Krásky nekončí: tvůrci budou jezdit po republice a film na zámořské festivaly.
