Vladimír Pucholt (vlevo) se kvůli Pavlu Landovskému na čas vrátil z Kanady.

Vladimír Pucholt (vlevo) se kvůli Pavlu Landovskému na čas vrátil z Kanady. | foto: Artcam

Film Hoteliér ukazuje, jak Landovského tahali z jeho nory umírání

  • 6
Dokument Hoteliér natočil Josef Abrhám mladší o legendách zlaté éry pražského Činoherního klubu včetně svých rodičů. "Je hodně intimní," uznává. Tak blízko jako on se k těmto divadelníkům ještě nikdo nedostal.

Jan Kačer, Vladimír Pucholt a Josef Abrhám se snaží kamaráda Pavla Landovského vytáhnout z jeho nevrlé bolestínské samoty oklikou: nastudují s ním jeho hru Hodinový hoteliér. A kamera Abrhámova syna stále běží.

Hra se skutečností

Výsledkem zprvu soukromého natáčení je dokument Hoteliér, který 31. října přijde do kin. "Ano, je to film opravdu hodně intimní, pro mě i všechny aktéry. Ale upřímně přiznám, že mi dali režijní svobodu," tvrdí Josef Abrhám mladší.

Vesnický dům Landovského "prošpikoval" mikrofony, takže se stávalo, že jedno dění snímal a ve zvuku slyšel jiný zajímavý dialog. Třeba vypjatou polemiku, v níž režisérova matka Libuše Šafránková tvrdí, že tenhle nápad Landovského zabije, a Kačera, jenž v něm vidí naopak druh léčby vracející nemocnému herci sebedůvěru, dokonce nařkne z bulvárního hyenismu.

"Měl jsem radost, že mou verzi přijali, jsou totiž ve filmu stejně opravdoví jako doma. Třeba táta, který se schovává a uniká realitě," vypráví syn Josefa Abrháma. I s Kačerem se zná už od dětství, kdy prý s jeho dcerou "mlátil do klavíru"; přesto ho stále fascinuje, jak si herci pohrávají se skutečností. "Tohle od nich byla taky hra," ujišťuje.

Pucholt kvůli ní přiletí z Kanady, kam před lety emigroval, a Kačer ho cestou za Landovským připravuje: "Uvidíš, hraje roli umírajícího starce." Skutečně najdou zahořklého zanedbaného muže, který mezi nadávkami neustále hovoří o smrti – umírám, umřel jsem, chci umřít.

Nikdy nepiju ze sklenice!

Ale také herce, kterému sice text vlastní hry vypadává z paměti, přesto napovídajícího Kačera okřikuje - Já to vím, vždyť jsem to napsal! Nebo člověka, který si z pečené kachny od Šafránkové vybojuje vysněnou pečenou kůžičku, na pivu trvá výhradně z lahve - "nikdy v životě jsem nepil ze sklenice, tak pryč s ní" - a rád opakuje, že byl, je a vždycky bude svobodný.

Netradiční léčba

Zajímavý pokus, jak umělci rozmluvit pocit marnosti a dát mu najevo, že ho potřebují, vznikal již před dvěma lety. Loni šel do střižny a letos v létě měl předpremiéru za Landovského účasti. "Podle toho, jak se choval, si troufnu prohlásit, že se netradiční léčba zdařila. Opravdu způsobila, že Landovský vylezl ze své nory umírání a otevřel se lidem," věří Josef Abrhám mladší.  

24. října 2013