Podle Mareše se Horníčkův zdravotní stav v poslední době stabilizoval a herec začal i lépe jíst. I když lékař odmítl uvést další podrobnosti, ČTK se podařilo zjistit, že mu lékařská rodina poskytuje doma nadstandardní péči.
Horníček prohlásil Mareše zhruba před deseti lety za svého druhého syna. "Najímá si sestry, které mu chodí pomáhat. Jinak by to ani nešlo," uvedl primář chirurgie Miroslav Baader.
Přestože byl dlouhodobý pobyt herce na jednotce intenzivní péče pro nemocnici ekonomicky náročný a spekulovalo se o tom, jestli by mu nestačila jen ošetřovatelské péče, nebyly peníze důvodem ukončení hospitalizace. "Nějaké řešení by se určitě našlo," poznamenal primář.
Horníček tráví většinu času na lůžku. Jeho vnímání okolí je kolísavé. Společníkem mu je hudba a staré fotografie, které si s oblibou prohlíží.
Počátkem září měl herec milou návštěvu
V liberecké nemocnici navštívili Horníčka začátkem září herec Jiří Suchý a ministr kultury Pavel Dostál. "Ano, byli jsme se podívat za panem Horníčkem, abychom ho pozdravili. V nemocnici jsme strávili asi půl hodiny. Je pohublý, ale byl očividně rád, že jsme přijeli. Říkal, že má z naší návštěvy radost," uvedl Dostál.
"Je velice nemocný," řekl o třiaosmdesátiletém herci, který byl členem Semaforu v letech 1965 až 1968, Jiří Suchý.
Horníček byl v nemocnici od července
Miroslav Horníček byl v liberecké nemocnici hospitalizován na začátku července. Důvodem byla celková sešlost věkem. Podle lékařů už herec půl roku vůbec nechodil a byl plně odkázán na pomoc svého okolí. Od prosince o něj pečovali jeho přátelé manželé Marešovi z Liberce.
Herec měl v průběhu hospitalizace problémy s příjímaním potravy. "Pan Horníček sice jí, ale přísun potravy je velmi malý, nestačí, a tak je stále závislý na umělé výživě," řekl primář chirurgie liberecké nemocnice Miroslav Baader. Řadu léků musel herec dostávat nitrožilně.
Krize přišla po týdnu
Po přijetí do nemocnice se Horníčkův zdravotní stav ani po intenzivní léčbě nelepšil a po týdnu ho lékaři označili za kritický. O den později se ale Horníčkovi začalo vést lépe. "Hovoří s námi a vzal si běžné jídlo," řekl tehdy jeho ošetřující lékař Josef Štrincl. Hercův stav však přesto zůstal vážný.
Po dvanácti dnech na JIP se Horníček poprvé na posteli posadil a s lékaři začal živěji komunikovat. "Jeho zdravotní stav se opět o krůček přiblížil ke stavu před hospitalizací," prohlásil ředitel nemocnice Jaroslav Krutský.
Pobyt v nemocnici souvisí se stářím
Podle lékařů nejde o nové akutní onemocnění, ale o celkovou sešlost organismu danou věkem a zdravotním stavem. "Jinými slovy, jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se zhoršil," vysvětlil důvod hospitalizace ředitel nemocnice.
Podle ošetřujícího lékaře Pavla Čejky umělec trpí chronickým cevním onemocněním mozku a v minulosti prodělal několik cévních příhod. Jeho stav navíc komplikuje i těžká cukrovka.
V nemocnici pod Ještědem není Horníček poprvé. Předloni tam strávil deset dnů kvůli potížím se žaludečním vředem. Loni se tam zotavoval z mozkové cévní příhody, která ho zastihla na chalupě v Lužických horách.
Horníček patří k nejlepším hercům
Herec, prozaik, dramatik, režisér a výtvarník Miroslav Horníček se narodil v roce 1918 v Plzni. Zpočátku se živil jako úředník v plzeňské Škodovce, za druhé světové války začal působit v plzeňském Městském divadle.
Po válce odešel do Národního divadla a ABC, vystupoval společně s Janem Werichem, hostoval v Semaforu.
Před šesti lety převzal platinovou desku Supraphonu a při vyhlašování ankety TýTý byl zapsán do televizní dvorany slávy. Je držitelem Ceny Thálie za mimořádný přínos jevištnímu umění, nositelem Ceny humoru Karla Poláčka a čestným občanem města Plzně.
 |
 |
 |
 Miroslav Horníček. |
 |
 Herce, dramatika, prozaika, konferenciéra a vlastně i výtvarníka Miroslava Horníčka určitě není potřeba blíže představovat. Pro mladší čtenáře jen připomínáme, že se narodil v roce 1918 v Plzni, kde působil do roku 1945. Po příchodu do Prahy prošel několika scénami až po činohru Národního divadla a v letech 1955 až 1961 byl hereckým partnerem Jana Wericha v divadle ABC. Několik let byl také členem Semaforu a na světové výstavě v Montrealu v roce 1967 uváděl slavný Kinoautomat. |
