Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Horké i hororové léto - skvělý odpočinek

  15:00aktualizováno  15:00
Léto s Káťou je skvělá oddychovka. Kniha, jež se mění od konverzačky přes romanci k hororu, ubíhá ve strhujícím tempu.
knihy, literatura - ilustrační foto

knihy, literatura - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Jen málo spisovatelů dokázalo zacházet s literárními styly jako Trevanian. Na jeho kontě je sice pouhých sedm románů a jedna sbírka povídek (další dvě knihy vyšly pod jiným autorovým pseudonymem a literaturu faktu psal pod vlastním jménem), ovšem takřka každý z nich je jiný: vedle špionážních románů tu najdeme detektivku, western, příběh o dospívání či psychologický příběh s hororovými rysy Léto s Káťou, který právě vyšel ve výborném českém překladu.

Jen Proust a pár dalších
Identita tajemného spisovatele s arménsky znějícím pseudonymem bez křestního jména vzrušovala americkou veřejnost sedm let, od vydání prvního románu Vražda na Eigeru v roce 1972 - v Česku je známý spíše z filmového zpracování, jež režíroval a titulní roli doktora Hemlocka ztvárnil Clint Eastwood. Žánr špionážního románu si Trevanian vyzkoušel ještě dvakrát: ve Vraždě na záchodcích, volném pokračování debutu, a ve svém nejslavnějším díle Šibumi.

Podrobnosti o Trevanianovi (1931-2005) vyšly najevo, až když se schylovalo k vydání Šibumi.Vysokoškolský učitel Rod Whitaker svou identitu odkryl až v rozhovoru pro noviny. Důvod? Trevanian si prý dává pohov.

V lehce nevážném tónu pokračoval i nadále: když byl reportérkou New York Times požádán, aby se vyjádřil ke spekulacím, že za tajemným pseudonymem stál známý autor sci-fi Robert Ludlum, odvětil jí: "Vůbec nevím, o koho jde. Z autorů 20. století jsem četl jenom Prousta a pár dalších."

Komerční úspěch románu Šibumi umožnil Trevanianovi opustit svět amerických univerzit a přesídlit do Baskicka. Zde se odehrávala zápletka Šibumi a sem také Trevanian umístil i Léto s Káťou, jež v originále vyšlo roku 1983. Pak se nadlouho odmlčel. Až o patnáct let později vychází westernový příběh Incident na dvacáté míli. Trevanianovo dílo se uzavřelo v roce 2005 románem o dospívání Bláznivky z Pearl Street.

Hororová romance
Ale zpět k Létu s Káťou. Jsme v Baskicku a čteme zápisky staršího venkovského lékaře Jeana-Marka Montjeana, který vzpomíná na horké léto roku 1914. Do lázeňského městečka Salies-les-Baines jezdí ženy ve středním věku, aby si léčily obtíže spojené s klimakteriem. Toho hojně využívá starý mládenec doktor Gros, jenž má k ruce čerstvého absolventa Montjeana.

Vedou spolu příjemně kousavé hovory a dny jsou jeden jako druhý. Montjean se k lékařské praxi dostane jen ve dnech, kdy Gros odjíždí na milostné výlety s léčbu i útěchu požadujícími pacientkami. Nedostatek práce i respektu od místních mu vadí jen do té doby, než se v ordinaci objeví Káťa, děvče z lepších pařížských vrstev, které je tu na letním bytě i s rodinou.

Ta zahrnuje starého otce, ponořeného do studia středověkých obyčejů, a Kátino dvojče Paula, aristokratického hejska, jenž s notnou dávkou sarkasmu rád staví na odiv nadřazenost nad zaostalými venkovany. Konverzační komedie se rázem mění ve viktoriánsky čistý příběh o Montjeanově lásce ke Kátě i o jeho častých návštěvách ve venkovském sídle Trévillových.

Z kontrastu ospalého venkova, záhadných Kátiných narážek i zlověstných Paulových poznámek ovšem Montjean vyrozumí, že minulost rodiny Trévillových skrývá strašlivé tajemství, takže romantický příběh se začíná měnit v gotický horor.

I když se Montjean od doktora Grose dozví o tragédii, která rodinu postihla, nedokáže si všechny souvislosti spojit dohromady. Zjistí, že jeden z členů rodiny je stižen fatální duševní poruchou. Jenže kdo? Otec, jenž projevuje obzvláštní zájem o středověkou morovou epidemii? Nebo Paul, který Montjeana od počátku zrazuje od jakýchkoli citů vůči Kátě? Či snad sama Káťa, jež vždy, když jí lékař projeví svou lásku, nepochopitelně v jeho náručí zvadne?

Trevanian odkládá prozrazení celé rafinované struktury až na poslední stránky a čtenář trne v očekávání nejhoršího. Nejčernější obavy se vyplní, a tak zpětně chápeme, proč šel Montjean na podzim onoho tragického roku do světové války jako prostý vojín a hrůzy války přečkal snad jen zázrakem. Ironií osudu - či spíše autora - je to, že k sepsání příběhu léta s Káťou se odhodlá až po dlouhých čtyřiadvaceti letech: v létě roku 1938, tedy v předvečer dalšího tragického konfliktu.

Originální epigon
Je zřejmé, že zápletka není příliš originální. Spojení gotického hororu a tajemných dvojčat stižených rodinnou kletbou? To už tady dávno bylo. První a nejslavnější pár se objevil v Poeově povídce Zkáza domu Usherů. I tam najdeme ponurý dům, bratra často propadajícího nevýslovnému smutku, i přelud, jehož stín putuje po zdech rodinného sídla.

Hodnota Trevanianova psaní však nespočívá v originalitě jeho knih, vždyť nápodobu stylů i příběhů si autor vytkl jako hlavní cíl. Jeho knihy jsou tak přiznaně epigonské, až jsou originální. Hlavním kladem Léta s Káťou je vedle strhujícího tempa psaní především onen zdánlivě klidný, bezstarostný viktoriánský jazyk.

Hovory Káti aMontjeana jsou nabité romantickými klišé, oba lékaři zase spolu jemně ironicky rozprávějí o těch nejobyčejnějších věcech života. Ve vzduchu je cítit lenivost a bezstarostnost. Koneckonců, kdy jindy by mělo dojít k nějakému milostnému dobrodružství než v létě?

TREVANIAN: Léto s Káťou
Přeložil Jiří Sedláček. Argo, Praha 2007, 208 stran, doporučená cena 248 korun
Hodnocení MF DNES: 70%

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.