Hobit kontra Harry, kolo druhé

Čarodějnický učeň měří síly s hobitem a z tohoto duelu těží jak knižní, tak filmový průmysl. Po loňském souboji snímku Harry Potter a Kámen mudrců s filmem Pán prstenů - Společenstvo prstenu, se na letošní zimu chystá další kolo této marketingové řežby, totiž druhá pokračování zmíněných hitů. Kdo vyhraje tentokrát? Světová média se ještě před premiérami očekávaných snímků předhánějí ve spekulacích.

„Minule o vítězi rozhodlo Japonsko,“ řekl agentuře Reuters Robert Mitchell - analytik z časopisu Screen International Magazin. „Pán prstenů tam měl totiž premiéru dost pozdě a navíc v době, kdy už se tam hřál Harry Potter - mladší pětadvaceti let na něj moc nechodili, báli se, že je příliš dlouhý,“ dodává k tolkienovské adaptaci Mitchell. Pro srovnání: filmový Harry dosud ve světě utržil 965 milionů dolarů. Jen Titaniku - vydělal bezmála dvě miliardy - se v dějinách kinematografie vedlo lépe.

Fanoušci spisovatele J. R. R Tolkiena přinesli tvůrcům filmového Pána prstenů o 105 milionů dolarů mén; snímek je v žebříčku historicky nejnavštěvovanějších filmových děl nyní na pátém místě, ještě za první epizodou Hvězdných válek a Jurským parkem. Pán prstenů se však zase může pochlubit jinými úspěchy: třinácti oscarovými nominacemi a dobrým skóre u filmových kritiků, z nichž řada jej označila za nejlepší film roku.

Analytik Robert Mitchell, podobně jako další kritici z filmového časopisu Variety, soudí, že tentokrát může být souboj hollywoodských trháků mnohem ostřejší a výsledek těsnější. Harry Potter a Tajemná komnata má britskou premiéru ještě v listopadu (v Česku pak 12. prosince 2002), druhá část z tolkienovské ságy -  Dvě věže - začne o diváky bojovat v prosinci (u nás 16. ledna 2003). Ať už však z tohoto soutěžení vzejde vítězně ten, či onen, v konečném účtování se bude radovat jedna a táž firma: jak společnost Warner Bros, která stojí za filmovým Potterem, tak New Line Cinema, jež produkuje prstenovou sérii, patří pod americké mediální impérium AOL Time Warner, které se v poslední době potýkalo s nedůvěrou investorů.

Režisér Chris Columbus novinářům vzkazoval, že první díl Harryho Pottera byl takový závdavek - že vizuální efekty budou tentokrát lepší, děj svižnější, akce odvážnější. „První díl byl zábavný. Tenhle je ještě mnohem zábavnější. První díl měl akci. Tenhle má mnohem víc,“ sršel superlativy v časopise Time sám filmový Harry Potter alias třináctiletý Daniel Radcliffe. A děti se prý budou bát - Harry Potter totiž ve shodě s předlohou skotské autorky Joanne K. Rowlinogé trochu potemní: ve dvoraně bradavické školy visí domněle mrtvá kočka, školáky ohrožuje trol, na Harryho a jeho kamaráda Rona Weaslyho nečekaně zaútočí Vrba mlátička a v Zapovězeném lese se později stanou cílem armády obřích pavouků.

Větší strašidelnost však může být trochu obousečnou devízou: v Británii se už vydávají charakteristiky „obsahuje horror a fantasy pavouky“. A producent Warner Bros. se strachuje, aby ve Spojených státech film nebyl film přístupný až od třinácti let - zvláště když konzumentům potterovských hraček, kterých se prodalo za půl miliardy dolarů, je mezi sedmi a jedenácti.

Filmové zápolení má i knižní obdobu. Od roku 1997, kdy vyšla první kniha s Harrym Potterem, až dodnes, kdy jsou na trhu další tři pokračování a na čtvrté fanoušci netrpělivě čekají, se této série po světě prodalo celkem 175 milionů výtisků, přeložena byla do devětapadesáti jazyků. Tolkienův třídílný heroický příběh, který v několika mezinárodních soutěžích uspěl jako nejlepší a nejvlivnější kniha 20. století, má prodáno přes sto milionů výtisků, přičemž od vydání prvního dílu uplynulo bezmála půl století.

Po stopách Rowlingové  

J. K. Rowlingová je zajímavější než její výtvor Harry Potter, řekl si britský novinář Sean Smith. Výsledkem je životopis jedné z nejprodávanějších současných spisovatelek. Překlad knihy nedávno vydal Knižní klub - Euromedia Group.

Vůči obrýlenému kouzelníčkovi zůstával Smith dlouho imunní, dokud si nepřečetl článek, v němž Rowlingová líčila úděl matky samoživitelky. Na to se vydal po jejích stopách: sleduje její dětství, nepříliš úspěšná studia na vysoké škole, smrt milované matky, odjezd do Portugalska, kde si rezervovaná Angličanka vzala jižanského macha a posléze porodila dceru, léta na podpoře a konečně fenomenální úspěch. Leitmotivem však zůstává Harry Potter. Potterologové i potteromaniaci se dozvědí něco o literárních inspiracích, ale zejména o původu jmen i motivů užitých v autorčiných románech. Ve valné většině případů však jde o dohady: Rowlingová totiž nepasovala Smithe na svého oficiálního životopisce a také vůči ostatním médiím zachovává spíše mlčení. Podobně korektní zůstala i autorčina rodina, takže Smith vychází z již publikovaných textů a rozhovorů s bývalými spolužáky či učiteli. Paradoxně tak nejvíc dostává slovo neoblíbený chemikář, který prý posloužil coby předobraz profesora Snapea.
(kol)

Fotografie z filmu Pán prstenů I.