Než usedl do křesla ministra kultury, měl Pavel Dostál tvrdé výhrady vůči festivalu Pražské jaro. Loňskou interpelací v parlamentu kauzu zviditelnil: kritizoval hospodaření, podle něho neprůhledné, i dramaturgii festivalu. Vyvolával dojem, že jako ministr zjedná nápravu. Sliboval, že ihned vydá příkaz k vypsání konkursního řízení na ředitele Pražského jara. Teď namísto toho řediteli festivalu Olegovi Podgornému prodloužil smlouvu do poloviny příštího roku. "To není žádné otočení, prostě nejdůležitějším krokem nyní je odstátnění, které s sebou později přinese i personální změny, managamenet bude volit správní rada. Nynější příspěvkovou organizaci jsme zrušit nemohli, protože už chystá příští ročník, jde tedy o strategický krok," vysvětluje Dostál.
Ředitel Podgorný na otázku, jak si vysvětluje proměnu v Dostálově postoji, reaguje stručně: "Dokud byl poslancem, neznal jsem ho." Teď svůj vztah k Dostálovi coby ministrovi označuje za kladný. Jinak se k celé záležitosti Podgorný i nadále odmítá vyjadřovat a jako obvykle prohlašuje: "Je to kampaň proti mé osobě."
Při svém někdejším poslaneckém působení Dostál tvrdil, že požádá Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) o přešetření závěrů ministerské kontroly Pražského jara. Mluvčí NKÚ Julie Šeblová však říká, že k ničemu takovému zatím nedošlo. "Letos v srpnu se na nás obrátilo ministerstvo kultury pouze s žádostí, abychom provedli kontrolu ve Státním ústavu památkové péče a v Národní galerii," uvádí Šeblová. Dostálův úřad se tedy spokojil s vlastní rezortní kontrolou. A před nedávnem dospěl k závěru, který za dosavadními nejastnostmi dělá tlustou čáru: "Ministerská kontrola je ukončena, zjištěné nedostatky byly ředitelem Podgorným napraveny."
Co odstátnění Pražského jara znamená? Ministerstvo je hodlá převést do podoby obecně prospěšné společnosti (OPS). Současná státní příspěvková organizace, již může ministerstvo silně ovlivňovat, se změní v mnohem nezávislejší OPS. Ta bude mít svoji správní radu s nejvyššími pravomocemi, v níž by měl být zastoupen také stát, hlavní město Praha, výzmamní sponzoři či veřejně známé osobnosti. Správní rada OPS bude rovněž jmenovat či odvolávat ředitele.
Do organismu obecně prospěšné společnosti má být zakomponován i nadační fond, připomínající současnou Nadaci Pražského jara. Její roli Dostál loni kritizoval. V interpelaci na bývalého ministra kultury Jaromíra Talíře vyslovil podezření, že existují nesrovnalosti ve finančních tocích z Nadace směrem k festivalu.
"Žádné neoficiální toky tam nebyly," říká Bořivoj Pražák, bývalý zástupce sponzorské Komerční banky a finanční poradce současného vedení festivalu.
Ani ministerská kontrola nic takového nezveřejnila, ovšem na přidruženou Nadaci ze zákona nemohla, protože to už není státem podporovaný subjekt.
Ředitel Podgorný loni kritiky odmítal jako cílené výpady, jež mají snížit hodnotu festivalu a vytvořit předmostí pro následnou privatizaci, ze které podezřívá svého bývalého dramaturga Petra Daňka. Ten doporučoval transformaci festivalu, jakékoli pokusy o privatizaci ve vlastní prospěch však dodnes rozhodně popírá. Poté, co před rokem uveřejnil kritický článek v Lidových novinách, dostal od Podgorného výpověď. Daněk se obrátil na soud, který mu nedávno dal za pravdu a výpověď označil za neplatnou. Daněk se však nehodlá na Pražské jaro vrátit: "Rozsudek považuji hlavně za věc cti." Zastává názor, že ministr Dostál se v problematice Pražského jara ne zcela zorientoval: "Myslím, že má jen přibližnou představu. Transformace situaci příliš nezmění. Pražské jaro bude mít jenom jinou hlavičku. Osoby spojené s festivalem se nakonec sejdou v nové OPS," tvrdí Daněk.
Bořivoj Pražák naopak vnímá transformaci jako výraznou změnu, která zjednoduší vnitřní vazby a festivalu přinese větší stabilitu. "Pokud se vše podaří, mělo by Pražské jaro dostávat peníze ze čtyř zdrojů: od státu, od města Prahy, od sponzorů a z reklamy." Podle Pražáka si transformace vyžádá delší čas - asi do konce příštího roku. Po tu dobu by měly vedle sebe existovat obě formy Pražského jara: nynější příspěvková organizace, která bude zajišťovat chod festivalu i vznikající obecně prospěšná společnost. Ta se už zaměří na Pražské jaro 2000 a další ročníky.
Ředitel Podgorný na otázku, jak si vysvětluje proměnu v Dostálově postoji, reaguje stručně: "Dokud byl poslancem, neznal jsem ho." Teď svůj vztah k Dostálovi coby ministrovi označuje za kladný. Jinak se k celé záležitosti Podgorný i nadále odmítá vyjadřovat a jako obvykle prohlašuje: "Je to kampaň proti mé osobě."
Při svém někdejším poslaneckém působení Dostál tvrdil, že požádá Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) o přešetření závěrů ministerské kontroly Pražského jara. Mluvčí NKÚ Julie Šeblová však říká, že k ničemu takovému zatím nedošlo. "Letos v srpnu se na nás obrátilo ministerstvo kultury pouze s žádostí, abychom provedli kontrolu ve Státním ústavu památkové péče a v Národní galerii," uvádí Šeblová. Dostálův úřad se tedy spokojil s vlastní rezortní kontrolou. A před nedávnem dospěl k závěru, který za dosavadními nejastnostmi dělá tlustou čáru: "Ministerská kontrola je ukončena, zjištěné nedostatky byly ředitelem Podgorným napraveny."
Co odstátnění Pražského jara znamená? Ministerstvo je hodlá převést do podoby obecně prospěšné společnosti (OPS). Současná státní příspěvková organizace, již může ministerstvo silně ovlivňovat, se změní v mnohem nezávislejší OPS. Ta bude mít svoji správní radu s nejvyššími pravomocemi, v níž by měl být zastoupen také stát, hlavní město Praha, výzmamní sponzoři či veřejně známé osobnosti. Správní rada OPS bude rovněž jmenovat či odvolávat ředitele.
Do organismu obecně prospěšné společnosti má být zakomponován i nadační fond, připomínající současnou Nadaci Pražského jara. Její roli Dostál loni kritizoval. V interpelaci na bývalého ministra kultury Jaromíra Talíře vyslovil podezření, že existují nesrovnalosti ve finančních tocích z Nadace směrem k festivalu.
"Žádné neoficiální toky tam nebyly," říká Bořivoj Pražák, bývalý zástupce sponzorské Komerční banky a finanční poradce současného vedení festivalu.
Ani ministerská kontrola nic takového nezveřejnila, ovšem na přidruženou Nadaci ze zákona nemohla, protože to už není státem podporovaný subjekt.
Ředitel Podgorný loni kritiky odmítal jako cílené výpady, jež mají snížit hodnotu festivalu a vytvořit předmostí pro následnou privatizaci, ze které podezřívá svého bývalého dramaturga Petra Daňka. Ten doporučoval transformaci festivalu, jakékoli pokusy o privatizaci ve vlastní prospěch však dodnes rozhodně popírá. Poté, co před rokem uveřejnil kritický článek v Lidových novinách, dostal od Podgorného výpověď. Daněk se obrátil na soud, který mu nedávno dal za pravdu a výpověď označil za neplatnou. Daněk se však nehodlá na Pražské jaro vrátit: "Rozsudek považuji hlavně za věc cti." Zastává názor, že ministr Dostál se v problematice Pražského jara ne zcela zorientoval: "Myslím, že má jen přibližnou představu. Transformace situaci příliš nezmění. Pražské jaro bude mít jenom jinou hlavičku. Osoby spojené s festivalem se nakonec sejdou v nové OPS," tvrdí Daněk.
Bořivoj Pražák naopak vnímá transformaci jako výraznou změnu, která zjednoduší vnitřní vazby a festivalu přinese větší stabilitu. "Pokud se vše podaří, mělo by Pražské jaro dostávat peníze ze čtyř zdrojů: od státu, od města Prahy, od sponzorů a z reklamy." Podle Pražáka si transformace vyžádá delší čas - asi do konce příštího roku. Po tu dobu by měly vedle sebe existovat obě formy Pražského jara: nynější příspěvková organizace, která bude zajišťovat chod festivalu i vznikající obecně prospěšná společnost. Ta se už zaměří na Pražské jaro 2000 a další ročníky.
