Avšak ctitelé památného ocelového zvuku, při němž rytmy a kytary udeří jako buchar, se dočkali úprav, variací či protahování klasických písní.
Plantův uhrančivý zpěv i zvuk jeho současné rockové skupiny The Strange Sensation je bohatší o spoustu podnětů včetně chvějivých rytmů, vypůjčených od pouštních národů.
A tak koncert připomínal výpravu do Plantovy hudební země, rozprostřené mezi mississippskou deltou, Afrikou a Anglií, na kterou zpěvák vzal všech sedm či deset tisíc lidí.
Plant přitom představil album Mighty Rearranger, které vyjde až v květnu. Přehráli je s kapelou asi zpoloviny včetně titulní písně. Byla to vzrušující jízda plná náladových zlomů.
Například melodie novinky Tin Pan Valley se vynořovala z psychedelické mlhy, nadnášené lehkým rytmem, a pak se náhle strhla zvuková bouře, která překrývala i Plantův ječivý zpěv. Nebo ve skladbě Takamba, pulzující mezi zasněním a výkřiky, se propojily syrové kytary s tikavým chvěním severoafrických rytmů tak těsně, že to působilo jako hudba z jedné země.
Plant má všechny „své“ žánry prožité na rockových arénách, v bluesových i folkových klubech i na pouštním festivalu v Mali. I když se jeho nestárnoucí silný hlas umí zaříznout ostře do uší a vylétnout strmě do výšky, zkušený Plant zůstává na zemi.
Nechce jen exhibovat, ale vyprávět příběhy po vzoru lidových zpěváků, jakkoli přitom disponuje mimořádnými hlasovými schopnostmi. Možná i proto je jeho zpěv zralejší, plnější. A z téhož důvodu je Robert Plant zboží, které se časem nekazí. Spíše naopak.
Robert Plant
Sazka Arena Praha, 8. dubna 2005. Předkapela Royal Playboy Cartel. Pořádala agentura Interkoncerts.
