Formálně připomíná rocková opera American Idiot vrcholná díla skupiny The Who. Slovo opera je ve srovnání s klasickou hudbou nadnesené. Je to spíš cyklus písní, z nichž každá může existovat samostatně, ale jako celek sdělují vícevýznamové poselství.
V tomto případě si kapela vybrala za téma "odcizení a ztrátu iluzí amerického občana pod Bushovou administrativou v době po válce proti terorismu". Podobně jako nedávno Neil Young ve svém díle Greendale nebo v těchto dnech bývalý člen Creedence Clearwater Revival John Fogerty reagují Green Day novým způsobem na změny v americké společnosti po 11. září.
Už to není vlastenecká extáze, ale hledání souvislostí a následků porážky. Hlavní postava, kterou zpěvák Billy Joe Armstrong a oba jeho kolegové nazvali Jesus Of Suburbia, prožívá typický prázdný život americké střední třídy a je hluboce zasažen pocitem opuštěnosti v šokované pozářijové americké společnosti.
Co se to stalo s lidmi? "Nikdo tě nemiluje, všichni tě opustili, jsou venku a baví se bez tebe," zpívá Armstrong v ústředním tématu písně Homecoming. Opera nemá žádnou pevnou linku, spíš zachycuje mix stísněných pocitů: "Dvacet let uplynulo hrozně rychle, probuď mě, až bude konec září," zní refrén jedné z ústředních písní s jasnou narážkou na americký šok z 11. září.
Green Day v několika skladbách porušují svůj zajetý punkový řád. Dvě skladby, složené z pěti dílů, přesahují devět minut a kapela sáhla i po něčem dosud v punku nemyslitelném, po pomalých skladbách. Podstatou většiny skladeb je však jako u The Who především energie.
Opera American Idiot měla koncertní premiéru 16. září v losangeleském sále Henry Fonda Music Box. V šedesátiminutovém bloku jedenadvaceti písní bylo základní trio doplněno o dvě kytary, klavír, saxofon, trubku a perkuse.
