Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prvním nacistickým hromadným vrahem byla zdravotní sestra

  9:44aktualizováno  9:44
Nacista. Po zuby ozbrojený hřmotný chlap v těžkých botách a s lebkou na čepici. Taková je zažitá představa. Kniha Hitlerovy fúrie ukazuje, že mladé křehké ženy, někdy i ve stejnokroji zdravotních sester, uměly být stejně kruté.

Na nacistickém sjezdu (z knihy Hitlerovy fúrie) | foto: Paseka

Německé ženy a nacistická zvěrstva

Knihu Hitlerovy fúrie pořídíte se slevou na Knihy.iDNES.cz. 

Co vedlo vzdělané, ale nezkušené německé dívky k aktivní účasti na...

Americká historička Wendy Lowerová si dala tu práci a z velmi útržkovitých a nesnadno dohledatelných zdrojů sestavila osudy německých žen, které ať už z pracovní povinnosti, nebo třeba proto, že následovaly svého manžela či partnera, za druhé světové války odcestovaly na východ Evropy.

Tedy do Polska a bývalých součástí Sovětského svazu, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Tento prostor po bleskové válce apřed otočením situace na frontě němečtí nacisté přeměnili v peklo na zemi. Byla to původně oblast s vysokým procentem židovského obyvatelstva.

Wendy Lowerová, autorka knihy Hitlerovy fúrie

Wendy Lowerová, autorka knihy Hitlerovy fúrie

Rasistické vražedné řádění nacistů jej většinu zlikvidovalo, ať už prostřednictvím příšerných podmínek v koncentračních táborech, nebo přímými vraždami, jen někdy – a vlastně zbytečně – maskovanými jako „řádné popravy“. A k místním Židům samozřejmě přibývaly statisíce dalších z jiných částí dobyté Evropy, kteří sem byli deportováni, a jak píše Lowerová, „stříleni za bílého dne“. Tomu všemu ženy nejen přihlížely, ale mnohé se s chutí na chodu vražedné mašinerie aktivně podílely.

Ideál německé ženy

Německým ženám byly nacistickou ideologií židů prosté tisícileté německé říše hlavy vymývány už před válkou, krátce po nástupu Adolfa Hitlera k moci. „Ideologie národa měla také vlastní ženskou estetiku,“ píše Lowerová.

Fotogalerie

„Krása – podle této ideologie – byla plodem zdravé stravy a atletiky, nikoli kosmetiky. Německé ženy a dívky si nesměly lakovat nehty, tvarovat obočí, používat rtěnku, barvit vlasy ani neměly být příliš štíhlé. Nacističtí předáci odsoudili celý kosmetický boom dvacátých let jako židovský obchod, jako ponižování německé ženskosti, které změnilo ženy v prostitutky a vedlo k rasové degeneraci. Mladá žena měla vyzařovat přirozenost pramenící z fyzické námahy, z pobytu venku a – v té nejobdivovanější podobě – z těhotenství.“

Hitler prohlásil: „V mém státě je matka nejdůležitějším občanem.“ Samozřejmě měl na mysli matku takzvané čisté rasy. „Hitlerovy ženské bojovnice v říšské bitvě o porodnost měly nastoupit do řady, řídit se příkazy, obětovat se pro větší dobro, trénovat ocelové nervy amlčky trpět,“ říká Lowerová.

A dodává, že ženy, které nespadaly do říšských představ o správné matce, tedy v první řadě Židovky, musely podstoupit potraty a sterilizaci, přičemž je porodní asistentky a ošetřovatelky běžně obelhávaly ve věci jejich zdravotního stavu.

Pachatelky

Zdravotní sestra Annette Schückingová (z knihy Hitlerovy fúrie)

Zdravotní sestra Annette Schückingová byla oproti svým kolegyním jednou z těch, které se snažily vražedné mašinérii vzdorovat; i její příběh líčí Wendy Lowerová.

Takové prostředí, v němž vlastně už od první poloviny 30. let vyrůstaly německé dívky a mladé ženy, pak generovalo řadu těch, jež braly jako svoji povinnost nejen sloužit Říši, ztělesněné Adolfem Hitlerem, ale i dalším nacistickým pohlavárům a v té nejbližší societě hlavně svému muži. Mnohé z těchto žen však vycítily příležitost a po svém odchodu na Východ přiložily ruku k dílu. Jejich činy, které Lowerová popisuje, jsou hrůzostrašné a jen pouhé čtení o nich vyžaduje silný žaludek.

„Prvním nacistickým hromadným vrahem nebyl dozorce z koncentračního tábora, ale zdravotní sestra. Ze všech profesionálek zabíjela nejčastěji,“ zahajuje nejhrozivější kapitolu své knihy, nazvanou Pachatelky, historička Lowerová a popisuje, jak sestry v porodnicích a dětských nemocnicích zabíjely „deformované“ děti smrtícími injekcemi.

Johanna Altvaterová v albu (z knihy Hitlerovy fúrie)

Johanna Altvaterová

Sekretářka Johanna Altvaterová, přezdívaná „fräulein Hanna“, si libovala v zabíjení dětí obzvláště brutálním způsobem: „Lákala je na cukrovinky. Když k ní přišly a otevřely pusu, střelila je do úst malou stříbrnou pistolí, kterou nosila u boku.“

Také Erna Petriová, původně zemědělkyně, ale manželka pohlavára SS – a matka malého syna - z vlastní vůle a nacistické horlivosti zabíjela děti. Šest z nich, uprchlých v létě 1943 z transportu, sama nejprve ve svém domě nakrmila, aby získala jejich důvěru, pak je odvedla do lesa k jámě, ve které už byli zahrabáni jiní zavraždění Židé, a vlastní pistolí je systematicky postřílela ranou do týla.

Erna Petriová (z knihy Hitlerovy fúrie)

Erna Petriová

V jejím domě se často setkávali kolegové jejího manžela a diskutovali o „pracovních“ záležitostech. „Právě zde se poučila, že nejúčinnější způsob zabití je rána do týla. Když tedy vedla oběti k hromadnému hrobu, přesně věděla, co má dělat,“ líčí autorka.

Takových činů popisuje Lowerová na dvou a půl stech stran (plus další bezmála stovce poznámkového aparátu) několik desítek. Nejsmutnější je, že zločiny těchto žen nebyly vlastně nikdy zcela odsouzeny. K poválečnému zametení stop těmto bestiím s krásnou fasádou stačilo znovu se provdat nebo si změnit jméno. Těch několik soudů, které se odehrály, většinou skončilo na nedostatku důkazů a zpochybnění výpovědí očitých svědků...

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z knihy Můj Bataclan
Z teroristů udělal kostlivce se samopaly. Grafik přežil útok na Bataclan

Padesátiletý francouzský grafik přežil v listopadu 2015 teroristický útok na pařížský klub Bataclan. Vyvázl sice živý a zdravý, hrůzný zážitek mu však nešel z...  celý článek

Spisovatel Jostein Gaarder
RECENZE: Jak se seznamuje na pohřbech, prozrazuje Loutkář

Lidé mají různé záliby. Jeden hraje na kytaru, druhý rybaří. Ústřední hrdina románu norského spisovatele Josteina Gaardera Loutkář je však trochu jiný. Rád...  celý článek

Newyorský výtvarník Andy Warhol
Andy Warhol i Vladimir Putin. Colours of Ostrava čekají velké diskuze

Na festivalu Colours of Ostrava se nejen hraje, poslouchá, tančí a pije. Už podruhé se tam bude oficiálně v rámci mezinárodního fóra Meltingpot diskutovat a...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.