Autor, britský historik David Welch, v úvodu popisuje cestu Adolfa Hitlera od ztroskotance potulujícího se Vídní přes vojáka první světové války až do čela nacistického hnutí a celého Německa.
Podrobně jsou popsány intriky, které Hitler využíval při cestě vzhůru i způsoby, jakými si získal náklonnost důležitých spojenců - armády a průmyslu.
Symbolickým završením této kapitoly je "noc dlouhých nožů", kdy Hitler, už jako vládce Německa, nechal zlikvidovat vedení SA, aby tak zamezil možnému ohrožení své pozice zevnitř nacistického hnutí.
Další obsah knihy už se věnuje opozici proti nacistickému režimu. Ta vycházela od skupin i jednotlivců v celé šíři politického a společenského spektra. Autor zdůvodňuje motivy, které vedly k odporu jednotlivých skupin.
Levice považovala nacisty za své ideologické nepřátele, demokraticky smýšlející lidé nenáviděli diktátorský systém. Církevní hodnostáři protestovali proti protikřesťanské politice nacistů, studenti a mladí lidé se bouřili proti uniformitě a brutalitě systému.
Armádní důstojníci zase postupem času zjistili, že Hitlerovo vedení války vede německý národ k porážce a záhubě. Většina z nich přitom začínala jako Hitlerovi přívrženci.
Kniha je spíše souhrnem krátkodobých osudů jednotlivých jmen a opozičních skupin. Drtivá většina těchto osudů skončila v úřadovnách gestapa a následně v koncentračních táborech a na popravištích. Činnost, za kterou nacisté udělovali trest nejvyšší, spočívala většinou v debatách, tvorbě různých memorand a rozšiřování protistátních letáků. Větší možnosti měly jen "spiklenci" z řad armády a zpravodajské služby.
Je třeba říci, že tyto opoziční skupinky byly jen kapkami v moři německého národa. Existovala hlavně masa těch, kteří režim z nejrůznějších důvodů podporovali, nebo proti němu nijak nevystupovali.
Jejich postoj lze asi nejlépe vysvětlit citátem pasáže, která v knize uvozuje jednu z kapitol. "Mnoho Němců odsuzovalo nacistický režim s jeho pouličním terorem, svévolným zatýkáním a obecnou neúctou k občanským právům, avšak jakýkoli odpor s sebou nesl značné riziko."
Symbolickým vrcholem celé knihy je kapitola o odporu v armádě, tedy o těch, kteří se, na rozdíl od jiných, nebáli proti režimu něco udělat. Veškeré jejich pokusy o likvidaci Hitlera, včetně nejznámější operace Valkýra, ztroskotaly, mnohdy i jen na náhodě.
Pro dnešního čtenáře je kniha důležitá a poučná tím, že připomíná fakt, o kterém se dnes příliš nemluví. Totiž, že hitlerovské Německo nebylo jen jednobarevnou hnědou masou fanatických nacistů. Žili v něm i ti, kteří neváhali riskovat, a nakonec i obětovat, své životy za to, co podle nich přinášelo naději na svobodu.
Důležité je i to, že kniha, ač je pojatá jako nenapínavá literatura faktu, připomíná i hrůzy nacistického režimu. Atmosféra strachu, beznaděje a zoufalství prostupuje mezi řádky na mnoha stránkách.
 Obal knihy Němci proti Hitlerovi, kterou vydává Knižní klub. |
