Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Helmut Newton, loňský král výstav

  14:20aktualizováno  14:20
Z hlediska návštěvnosti by se loňská výstavní sezona dala označit za krizovou. Zatímco v roce 2002, tedy v roce katastrofálních povodní, se průměrná návštěvnost ještě páté nejpopulárnější výstavy držela těsně pod číslem 500 lidí za den, loni se přes magickou pětistovku přehoupl pouze jeden galerijní projekt.

Jako by se diváci vyčerpali nebývalým zájmem o dvě akce, které jim pořadatelé nabídli zdarma: české korunovační klenoty vidělo na Pražském hradě za deset dnů přes 40 000 lidí, stejný počet návštěvníků napočítali i u vchodů do Muzea Kampa, a to během čtyřdenního (!) slavnostního otevření. Do placených prostorů se však lidé hrnuli poskrovnu.

Newton táhl

Hitem loňského roku se stala retrospektiva fotografa Helmuta Newtona, který před týdnem zemřel. Výstava se na své pouti světem zastavila na tři měsíce na Pražském hradě. Módní, dráždivě erotické snímky vidělo v galerii Leica a v nedaleké Císařské konírně 68 000 lidí, průměrně 809 denně.

Potvrdila se tak zdejší tradice. V Česku v posledních letech vítězí buď expozice "národních klasiků", nebo světoznámých fotografů. Nezvyklý je obrovský odstup ostatních loňských expozic.

Druhá nejnavštěvovanější výstava, retrospektiva průkopníka české moderny malíře Jana Preislera, přilákala do pražského Obecního domu přes 25 000 lidí, a dosáhla tak denního průměru 338. Ostatními výstavami neprocházelo víc než tři sta lidí denně.

Platí to i o projektu Správy Pražského hradu, kterému v tabulce patří třetí místo. Na historii českého loutkářství do Císařské konírny zavítalo 28 000 návštěvníků (298 denně).

Úbytek diváckého zájmu zaznamenala pražská Galerie Rudolfinum. Unikátní sondu do dění na čínské scéně Podivné nebe v ní zhlédlo přes 20 000 milců současné fotografie (272 denně), méně se dařilo pohledu na nejnovější trendy v britské fotografii, výstavě Reality Check, s 12 000 lidmi (143 denně).

U těchto akcí je nicméně nutné přihlédnout k faktu, že zde představily práce od tvůrců, kteří jsou českému publiku prakticky neznámí. Rudolfinum ostatně svůj loňský program již předem avizovalo jako divácky náročný.

Konzervativní byla naopak trojice expozic s rekordními délkami trvání. Nejúspěšnější z nich byl výběr grafického díla Salvadora Dalího v českokrumlovském Egon Schiele Art Centru. Během deseti měsíců ho vidělo 70 000 lidí (274 denně).

Téměř shodně pak skončila dvojice výstav Národní galerie v Praze. Retrospektivu malíře historických výjevů Václava Brožíka galerie prodloužila na celý rok, přehled tvorby malířské rodiny Mánesů na deset měsíců. Brožík se zastavil na čísle 82 000 (235 denně), Mánesové zatím na 40 000 (238 denně), trvají až do konce února.

V případě Brožíkovy expozice jde o nečekaný propadák. Rok před ním byla ve stejné galerii - ve Valdštejnské jízdárně - prezentována tvorba srovnatelně populárního Maxe Švabinského, která měla denní průměr pětkrát vyšší!

Nejúspěšnější akcí Národní galerie se tak stalo první Pražské bienále. Kolektivní přehlídku současného umění ve Veletržním paláci vidělo sice jen 14 000 lidí, ale během pouhých dvou měsíců, což činí denní průměr 265 návštěvníků.

Favorité propadli

Velmi špatně se dařilo výstavám, které si vysloužily mohutné ovace odborníků a kritiků. Retrospektivu designéra Ladislava Sutnara mnohý pasoval na "výstavu roku", ale do hradní Jízdárny nalákala necelých 22 000 návštěvníků (175 denně).

S ještě horším výsledkem skončila pozoruhodná expozice O tělech a jiných věcech, v níž Galerie hl. města Prahy shromáždila nejlepší práce německých fotografů 20. století. Zavítalo na ni 7000 lidí (82 denně). V galerii přitom visely i snímky na Hradě obletovaného Helmuta Newtona.

Očekávaný nezájem Pražané projevili o dílo jedné z nejdůležitějších postav evropského umění Rosemarie Trockelové. Do Veletržního paláce si jich na ni zašlo 978 (28 denně), skoro stejně jako o rok dříve na expozici neméně významné výtvarnice Hanne Darbovenové v Galerii hl. města Prahy.

Paradoxem je, že obdobně "neatraktivní" tvorba Yoko Ono dosáhla v Muzeu Kampa denního průměru 206 lidí. Dostalo se jí totiž masivní mediální pozornosti.

Žádný zázrak se nekonal v Brně a Moravská galerie jako každý rok hlásí opět malá čísla. Tím nejvyšším je zatímní denní průměr 154 lidí na výstavě Ejhle světlo, která bude ještě nějaký čas pokračovat.

Arepríza retrospektivy Františka Tichého se v Brně dostala k průměru 139 návštěvníků za den. Při předloňské pražské premiéře měla průměr třikrát vyšší.

Nejpopulárnější výstavy roku 2003

Helmut Newton
Leica Gallery Prague,
denní průměr návštěvníků 809,
celkem přišlo 68 000 lidí.

Jan Preisler
pořádal Obecní dům Praha,
denní průměr návštěvníků 338,
celkem přišlo 25 355 lidí.

Česká loutka
pořádala Správa Pražského hradu,
denní průměr návštěvníků 298,
celkem přišlo 28 000 lidí.

Helmut Newton

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Z dokumentu Exit Through the Gift Shop
DJ omylem prozradil Banksyho identitu. Je to vážně člen Massive Attack?

Britský DJ Goldie si pustil pusu na špacír a v rozhovoru pro podcast Distraction Pieces se podřekl, že tajemným autorem graffiti Banksym je ve skutečnosti...  celý článek

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.