Můžeme se utěšovat, že i napodruhé je Hellboy tak trochu "náš". Premiérový příběh doruda nažhaveného komiksového bojovníka točil před pěti lety režisér Guillermo del Toro v Česku - tak jako už předtím horor Blade II.
Pokračování, v němž se Hellboy utká se Zlatou armádou roztodivných příšer, sice vzniklo v Maďarsku coby vůbec první zakázka nově postaveného Kordova studia, ale "naši" v tom měli zase prsty. Maďarsko vyhrálo svou výhodnější finanční nabídkou, čímž jsme přišli o sedmdesát milionů dolarů, které tu filmaři mohli utratit, ale režisér si pozval do Budapešti české profesionály: půl štábu měl i tentokrát z Prahy.
Hrdina na kanapi
Což těší o to víc, že proslulý Mexičan učinil od své "české éry" obrovský skok. Jeho předchozí film Faunův labyrint vyhrál tři Oscary a tvůrce ságy Pán prstenů Peter Jackson svěřil del Torovi režii dalšího příběhu z bájné Středozemě, dvoudílného Hobita; už společně píší scénář. Čekalo se jen, až del Toro dokončí Zlatou armádu.
Ač první Hellboy celosvětově vydělal přes sto milionů dolarů, režisérovi se zdálo málo navázat prostě tam, kde minule skončil. "Samozřejmě máme výhodu v tom, že nemusíme znovu vysvětlovat, kdo je kdo; stačilo skočit do děje. Ale tím spíše jsme chtěli propracovat příběh," odmítl del Toro jistotu setrvačnosti.
Zmizeli tedy šílení vědci s nacistickými zlosyny toužícími po nesmrtelnosti - a s nimi Karel Roden. Ve "dvojce" je vystřídala zcela nová, fantaskní podzemní říše se zrůdičkami a následníkem trůnu toužícím po světovládě. Ale ani v tak barvité společnosti se titulní rek neztratí, byť v něm jeho představitel Ron Perlman vidí spíše bodrého čerta Trepifajksla z drdovské pohádkové pece než nadšeného bijce zlosynů.
"Hellboy je v podstatě normální chlap, který by se nejradši válel u televize a chlemtal při tom pivo. Jenže shodou náhod má schopnosti, které ho nutí, aby se z gauče občas zvedl," líčí herec svého hrdinu, jenž miluje také doutníky, čokoládové tyčinky a ohnivou dívku Liz. Nyní bojuje na dvou frontách, s oživenými přízraky podsvětí i se svou lehce vznětlivou láskou v "italské domácnosti".
Start s otazníkem
Nový hit na půdě komiksu stvořil Mike Mignola v roce 1993, za deset let se převtělil do filmu. Ale než nositelé nadpřirozených sil, zaměstnanci přísně tajného Úřadu pro paranormální výzkum a obranu, došli ve "dvojce" do nepřátelského podzemí, uběhlo dost času; k nelehkému zrodu přispěla i změna producentského studia. A otazníky pokračovaly i po červencové americké premiéře.
Hellboy II: Zlatá armáda měl sice vlídné recenze a svůj první víkend v zámořských kinech vyhrál s tržbami 35 milionů dolarů, o dvanáct milionů vyššími než v případě "jedničky", jenže pak ho z trůnu smetl batmanovský kolega Temný rytíř.
Zlatá armáda tak ve Státech dosud nedosáhla stomilionové hranice, od níž se teprve mluví o komerčním úspěchu, a mezinárodně si konto sotva výrazně vylepší; vždyť despekt vůči komiksům mimo Ameriku poznal i Temný rytíř, jehož postavení na žebříčku severoamerických tržeb je o dvacet příček vyšší než ve statistice "zbytku světa".
Nicméně del Torovy fanoušky spíše zajímá, co jejich "velký loutkář" spolu s Jacksonem vykouzlí z Hobita. To je zaměstnává víc než opatrná otázka, zda ještě vůbec přijde Hellboy III.
