Spejbl a Hurvínek se po rekonstrukci vracejí zpátky do prostor v pražských Dejvicích. A slaví novým představením pro dospělé nazvaným Spejblovo hudební zmatiné, premiéra bude 1. dubna. Helena Štáchová je jako tradičně autorkou hry. A připomíná, že pan Spejbl letos slaví devadesátiny.
Josef Skupa s loutkami Spejbla a Hurvínka
Spejbl a Hurvínek
Nevnímají diváci Spejbla a Hurvínka jako vyloženě dětské hrdiny?
Od začátku divadla hrál profesor Skupa pro dospělé a méně pro děti. Jenomže u nás je Hurvínek zkrátka dětský hrdina a v současnosti opravdu hrajeme mnohem více představení pro děti. A doufám, že si tak vychováváme diváky, kteří budou za deset let chodit na večerní dospělá představení Spejbla a Hurvínka. V zahraničí je situace opačná. Jezdíme po celém světě, představení hrajeme ve třiceti jazycích a dospělí návštěvníci za hranicemi Česka to berou jako něco velmi exkluzivního – vidět marionety komentovat současný svět či politiku je pro ně zážitek. Naopak těžko se tam prosazuje divadlo pro děti.
Chápou za hranicemi něco tak ryze českého, jako je Spejbl a Hurvínek?
Naše divadlo nemá obdobu asi nikde ve světě, takže reakce jsou vždy vřelé. Diváci ho neberou jako ryze české divadlo, my ostatně hrajeme obecně platná politická témata. Neděláme komunální satiru, ale stavíme to jako všeobecnou otázku vysoké politiky, moci, vztahů. V kritikách, které v zahraničních novinách vycházejí, se pak dočtete, jak jsme dokázali vystihnout atmosféru jejich společnosti. Ale ono je to bohužel všude stejné.
Jak vzniká představení, které se pak hraje v tolika zemích?
Spejblovo hudební zmatiné je trochu výjimka, premiéra byla v Berlíně, teď převádíme hru česky a pak se překládá. Nově se teď budeme učit hrát vietnamsky. A chystáme se do Číny, kde bude Spejbl a Hurvínek reprezentovat Česko na Expu. Některé vtipy jsou však samozřejmě z českého textu nepřeložitelné, existují kulturní tabu, která musíte respektovat.
Co například?
Třeba jsem napsala dialog Máničky s Bábinkou o cizích slovech. Miluji češtinu a zdálo se mi dobré napsat o tom, jak ji zaplevelují cizí termíny, kterým často ani nerozumíme, i když je hojně používáme. U nás to prošlo. Když se v Německu Mánička zeptala na pedofilii, diváci ztuhli. V češtině byl ten vtip pochopitelný, i když možná trochu drsný, v německém představení jsem ho musela okamžitě vyškrtnout.
