Hegerová na dva způsoby

Fakt, že má energie na rozdávání, dokázala Hana Hegerová v neděli v pražském Divadle na Vinohradech, kde oslavila sobotní sedmdesátiny. Na pódiu strávila více než tři hodiny, a když po dvojitých ovacích vestoje se publikum chystalo k odchodu, přišla na pódium a řekla: "Ještě jsme neskončili. Já nejsem unavená." Pak s pobavením dodala: "Dostala jsem vás, že?"

Hana Hegerová - foto 2 - Šansoniérka Hana Hegerová při koncertu uspořádaném 21. října 2001 v pražském Divadle na Vinohradech u příležitosti jejích 70. narozenin. | foto: ČTK

Bylo to tak. Oficiální ráz mělo pouze předávání květin, gratulace a rozlévání šampaňského o přestávce. Jinak Hana Hegerová oslavila narozeniny písněmi, pro které sahala až do raných šedesátých let. Z této éry vyhmátla například blues Černá Jessie, jež podala s tou správnou temnou tíží, nebo svůj tradiční šanson Barová lavice. Melodiemi zpěvačka procházela často s lehkostí - aniž přitom zeslabovala dramatický nebo emotivní obsah Denim Blue či Svatební písně, propadávající se z návalů štěstí do smutku. V těchto pocitových proměnách zůstává Hegerová nejsilnější, stejně jako v křehce erotické skladbě Čerešně nebo evergreenu For Sentimental Reason. Atmosféru koncertu určovala pouhým gestem, zabarvením hlasu či několika tóny. Když směřovala píseň do ticha, sál takřka bez hnutí zpozorněl a vnímal jen doznívající dunivé kráčení basy Roberta Balzara.

Hana Hegerová slaví sedmdesát

Pořádaly Febio a Divadlo na Vinohradech.

Divadlo na Vinohradech, Praha, 21. října 2001.

S kapelou, ve které hraje rovněž saxofonista František Kop, kytarista Zdeněk Fišek a pianista Petr Malásek, se dala výtečně držet šansonově jazzová poloha, v níž se zpěvačka cítí nejlépe, a ještě zbylo místo pro humor. V hitu Levandulová muzikanti zpívali doprovodný sbor v úmyslně drsnější, hospodské rovině a jednou změnili text Michala Horáčka na gratulační Happy Birthday To You, zatímco zpěvačka přehrávala svá gesta a s pobavením shazovala hitová klišé, aniž se od své "nejmasovější" písně odtahovala.

Představení bylo profilem Hany Hegerové složeným z více či méně známých písní různých nálad. "I hosté jsou mým portrétem," dodala k tomu zpěvačka. Pianistka a zpěvačka Kateřina Tlustá tu zastupovala její vztah k židovským písním, Karel Plíhal k poetickému písničkářskému humoru, Václav Koubek k živočišnému pábení, Nora Harazimová k šansonu a zpěvačka Yvonne Sanchezová s Danem Bártou k jazzu. Všichni vyjma precizního dua Bárta - Sanchezová zazpívali jednu píseň, zatímco Hana Hegerová poslouchala pohodlně usazena na pódiu. Jejího vkus či hudební zájmy pak dokreslil početný Pražský symfonický orchestr, který zahrál skladbu od Johanna Sebastiana Bacha.

Na závěr koncertu se znovu chopila mikrofonu oslavenkyně, aby suverénně a často velmi temperamentně přednesla skladby Mapa lásky či Maestro tango. Bylo jasné, proč se Hana Hegerová prozpívala čtyřmi dekádami. Má schopnost skutečně prožívat písně a vtahovat do tohoto prožitku publikum, zároveň umí do zpěvu přetavit zřetelnou divadelnost. A zůstala si věrná!