Ondřej Havelka režíruje v pražském Národním divadle Příhody Lišky Bystroušky

Ondřej Havelka režíruje v pražském Národním divadle Příhody Lišky Bystroušky Leoše Janáčka. | foto: Národní divadlo

Z lišky Bystroušky zbude v opeře podle Havelky jen ocas

  • 1
V pražském Národním divadle bude mít ve čtvrtek premiéru inscenace Janáčkových Příhod lišky Bystroušky, které režíruje Ondřej Havelka.

Je známý především jako herec, muzikant a frontman skupiny Melody Makers, ale původně vystudoval herectví a operní režii. Pro pražské Národní divadlo vytvořil před deseti lety "hokejovou operu" Nagano, nastudoval i další tituly v Praze a Brně.

Ondřej Havelka nyní na první české scéně inscenuje Příhody lišky Bystroušky, k jejichž zkomponování skladatele Leoše Janáčka inspiroval známý novinový román Rudolfa Těsnohlídka. Premiéra jeho produkce se uskuteční ve čtvrtek.

Dílo, v němž se prolíná svět zvířecí a lidský, Havelka nevnímá jako prvoplánovou pohádku. "Nechtěl jsem dělat ilustrativní představení, v němž hopkají chlupatá zvířátka, na druhou stranu se však rodiče nemusí bát přivést s sebou děti," zdůrazňuje.

Proměna Revírníka

On sám tuto operu jako dítě neviděl. "Vlastně jsem neviděl žádnou inscenaci Bystroušky, ale já se pokud možno vyhýbám i vizuálním záznamům, protože jimi nechci být ovlivněn. Zhlédl jsem sice několik kratších ukázek na internetu, ale ty mne ještě více utvrdily v mém pohledu," poznamenává.

V předloze spatřuje především metaforu k lidskému životu. "Proto také jediným zvířecím znakem budou ocasy," říká.

V titulní roli budou alternovat Lenka Máčiková a Alžběta Poláčková. Poněkud nezvykle prý bude pojata postava Revírníka, který bývá většinou zobrazován jako starší člověk. Havelka měl však jinou představu.

"Dominantní epizodou příběhu liščího je milostná scéna namlouvání. Revírníkův konflikt by měl tedy také vyvěrat ze silného vztahu. Ale aby byl v kontrastu k čistému liščímu, musí být konfliktní. Najednou se mi na šachovnici téhle partie objevila postava Terynky, o které se mluví, ale není přítomna. A Revírník se mi najednou proměnil," naznačuje.

Mezi Janáčkem a barokem

Kromě promýšlení Bystroušky pro Národní divadlo žil Havelka v poslední době také filmovou verzí Gluckovy opery Orfeus a Eurydika, kterou natáčel v prostorách unikátního barokního divadla v Českém Krumlově. K dispozici měl soubor Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem a hvězdné obsazení v čele s americkým kontratenoristou Bejunem Mehtou.

"Je to fantastický muzikant. Byl to právě jeho nápad, abychom produkci pojali jako film, ne pouze jako prostý záznam divadelního představení. Scénář pak vznikl z našich vzájemných debat," zdůrazňuje Havelka.

Děj se tedy neodehrává pouze v klasických barokních dekoracích. "Umístili jsme ho rovněž do zákulisí, provaziště, do sklepa. Chtěli jsme tak zdůraznit přesah Glucka coby skladatele z konvenčního divadla do jiného hudebního světa," vysvětluje.

V únoru byl film prezentován na přehlídce Avant Premiere v Berlíně. V květnu vyjde na DVD na labelu Arthaus Music, zakoupilo jej už také několik zahraničních televizních stanic.