Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Indián Havel jako panák pobíhá uprostřed gaunerských všiváků

  16:52aktualizováno  16:52
Havel v zemi čeledínů je novou původní hrou šéfa brněnské Mahenovy činohry Martina Františáka. Premiéru měla v pátek 27. února.

Ze hry Havel v zemi čeledínů | foto: Národní divadlo Brno

Kus režíroval ředitel „zastřešujícího“ Národního divadla Brno Martin Glaser. Takže by mělo jít o vlajkovou loď největší činoherní scény Brna – v minulosti těžce zkoušené původními hrami typu Zlatý drak či Černá madona brněnská. Ale pomineme-li bonus odvahy nového vedení napsat a uvést hru o prvním polistopadovém prezidentovi a žhavé tuzemské současnosti, což se na českých a moravských jevištích jinak takřka neděje, není se příliš nad čím radovat.

Především totiž vůbec není jasné, koho má hra oslovit. Z Václava Havla totiž udělala od života naprosto odtrženého deklamátora mouder, která žádného člověka „z lidu“ rozhodně neosloví a nezajímají. Nemá-li tedy být hra určena intelektuálům, kteří se povyšují ve svých „lumpenkavárnách“ nad tuzemské „čeledíny“, byla hra stvořena právě pro tyto „zdravě prosté“ občany?

Nejspíš také ne, protože takřka všechny postavy z lidu jsou buďto naprostí gauneři, ziskuchtiví hlupáci, nebo nezodpovědní slaboši, které silnější predátoři vláčejí životem. Jedinou snad aspoň částečně snesitelnou postavu představuje tvrdě zaťatá majitelka rozpadajícího se gruntu, matka gaunerských synů zapletených do kšeftů s lehkými topnými oleji.

Možná tak ale působí hlavně díky brněnské představitelce Marii Durnové, která ve svých jedenasedmdesáti letech obdařila matku Švecovou jistou lidskostí, která pramení spíše z osobnosti a projevu herečky než z její role.

Čelenka z Trutnova

Z jakých mravních či jen obecně lidských východisek text povstal? Proč v něm Václav Havel musel sehrát roli panáka, na kterého okolní svět plný „krvavě skutečných“ příběhů kašle? A proč je skutečných posledních pětadvacet let moravského venkova zaplněno jen všiváky či osudem vláčenými ubožáky?

Není jasné, zda takto na současnost nahlíží autor, režisér či dramaturgyně Olga Šubrtová, ale mezi jevištěm a hledištěm při Havlovi se žádné souznění nekonalo. A nemusí to být proto, že by většina diváctva pojímala současnost docela jinak. Spíš proto, že obraz naší poslední historie z Havla v zemi čeledínů je naprosto papírový, neživotný a vykonstruovaný z mediálních kauz či obrazů.

Havel v zemi čeledínů

Národní divadlo Brno (Mahenovo divadlo)

premiéra 27. února 2015

režie: Martin Glaser

hrají: Marie Durnová, Petr Halberstadt, Roman Nevěčný, Jiří Svoboda, Dana Pešková, Zdeněk Dvořák, Jan Grygar, Michal Dalecký, Martin Sláma

Hodnocení: 30 %

A navíc: když už se rodinná zápletka kolem zmizelého syna a jeho bratra, jenž byl právě po dvaceti letech propuštěn z vězení, začne klubat ze skořápky alespoň jako jakási soudobá detektivka, zabije ji autor neústrojnou slovní záplavou opěvující přírodní obrazy, jimiž své čeledínské promluvy obohacují jinak (s)prostí moravští venkované.

Mezi nimiž stále znovu pobíhá a zcela do větru sám sebe cituje chudák Havel se svou ikonickou indiánskou čelenkou, již mu přiřkli pořadatelé trutnovského festivalu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.