PROČ NESTAČÍ DOKUMENT
Argument Kavčích hor, že seriál režiséra Jiřího Sequense o hrdinné StB a zlých západních agentech tvoří jen součást tematického bloku z historie země, ovšem mnozí považují za pragmatický alibismus. Proti šíření komunistické propagandy protestovali političtí vězňové, filmaři, spisovatelé. Dokonce i Vladimír Železný se ve Volejte řediteli nechal slyšet: "Je to pokrytectví, stále nechápu, proč to dělají. Jsou to přece pro fesionálové, dobře vědí, že to, co říkají, není pravda, že nemají šanci, a přesto do toho jdou."
Procházková přiznala, že ani na posledním setkání zástupců ČT a Konfederace politických vězňů nenastala vzájemná shoda. "Jednali jsme tři hodiny, vysvětlili si, že máme společný zájem - otevřít diskusi o minulé době, ale Konfederace naší cestě nevěří," uvedla Procházková.
| Co to vlastně stojí Komponovaný zemanovský pořad Třicet návratů přijde ČT přibližně na sedmnáct milionů korun. "Tantiémy čili provozovací honoráře za reprízu seriálu činí 10 920 korun na jeden díl," řekla mluvčí ČT Renáta Elhenická. O tuto částku násobenou třiceti pokračováními se pokaždé rozdělí autoři námětu a scénáře, režisér, kameraman, autor hudby a výkonní umělci. Výroba nových součástí pořadu, dokumentů a střihových fejetonů, stála podle Elhenické 16,8 milionu korun. Někteří soukromí producenti tvrdí, že běžný půlhodinový dokument lze pořídit i za poloviční částku a že rozpočet projektu byl přitom původně ještě velkorysejší. Postupně jej však prý ČT omezovala, a několik dokumentaristů proto mělo dostat nové, "opravené" smlouvy. "O tom jsem nic neslyšela," odmítla Elhenická tyto zvěsti. |
Dramaturg a posluchač FAMU Jan Gogola ml., který má na starost přípravu doprovodných besed k Zemanovi, to vidí takhle: "Seriál je masová záležitost, umožňuje vtáhnout do politicko-historické tematiky široký okruh lidí." Gogola nechce jen tradiční debatu elit, nýbrž také obyčejných diváků-laiků. A k podstatě nynějších třenic prohlašuje: "Spory o to, proč televize Zemana dává, mě nezajímají. Mě zajímá hlavně možnost zkombinovat v jednom bloku několik žánrů od minifejetonu přes hraný seriál a dokumenty až k besedě."
Česká televize popírá, že si od zařazení Zemana do hlavního vysílacího času na ČT 1 slibuje hlavně vyšší sledovanost. "Jde nám o to, aby téma vyrovnání se s minulostí a pojmenování komunistických zločinů bylo zpracováno divácky zajímavým způsobem a oslovilo tak široký okruh lidí, odpovídající večernímu pro-gramu ČT 1," říká i ředitel ČT Jakub Puchalský.
Proč tedy televize pořadí žánrů neobrátí - neodvysílá od osmé večer nejprve dokumenty a teprve později v noci či na ČT 2 klasického Majora Zemana? "To v plánu nemáme," říká Procházková. "Ale reprízovat se už budou pouze dokumenty a besedy, seriál nikoli."
Podle dramaturga Jana Lekeše se dokumenty nevyhraňují přímo vůči faktům ze Zemana; jsou laděné obecněji. "Budou-li se vysílat hned po seriálu, existuje šance, že lidé u obrazovky zůstanou, že sledovanost bude přece jen vyšší než u běžných dokumentů," míní Lekeš.
PŮVODNÍ PLÁN BYL JINÝ
Nabízely se ještě jiné možnosti. Stačilo ukázky ze Třiceti případů "vestřihnout" do jednotlivých dokumentů, které by tvrzení seriálu konfrontovaly se skutečností. Podobně pracoval s dobovými filmy třeba Bernard Šafařík v cyklu Cenzurované sny. Jeden z autorů projektu Miroslav Polák tvrdí: "Ano, původní verze dokumentárního cyklu se pracovně jmenovala Třicet případů bez majora Zemana a počítali jsme s tím, že motivy Sequensova seriálu tam budeme jen prostřihávat. O repríze Zemana jsme nikdy neuvažovali, ale hned při první diskusi v České televizi jsme původní nápad opustili. Dospěli jsme k tomu, že nadvakrát, každý cyklus oddělený zvlášť, to bude čistší." A co když hned po seriálu lidé přepnou na jinou stanici? "Takhle nelze uvažovat, to by se nemohly točit vůbec žádné dokumenty."
Šlo by také vydat zemanovský seriál na videokazetách. To by však údajně bylo velmi pracné, neboť veškerá autorská práva platí jen pro televizní šíření; na videodistribuci by se musela uzavírat spousta nových smluv.
VŽDYŤ JE TO SLABOTA!
Sebelepší dokument nepřebije atraktivitu hraného díla, navíc s nádechem nyní módního retrostylu, míní kritici zemanovského návratu. Česká televize oponuje, že se kvality Sequensova seriálu přeceňují. "Často jde o průměrně natočené příběhy s poměrně snadno odhalitelným propagandistickým nánosem a velmi často banálně až komicky působícími dialogy," soudí Puchalský. Dramaturg Lekeš dodává, že seriál i zestárl: "Většina dílů je nudná a dobré detektivky tvoří sotva čtvrtinu."
Nikdo však neobjasnil, proč tedy veřejnoprávní stanice, jež má dbát i na uměleckou úroveň pořadů, vysílá právě seriál, jehož řemeslné kvality sama zpochybňuje. Procházková jen shrnuje: "V demokracii neexistuje jiná možnost než dát lidem nabídku a právo volby."
|
MÁ SE SERIÁL VYSÍLAT? A BUDETE SE NA NĚJ DÍVAT? |
| Jan Hrušínský, herec: Myslím, že se Zeman promítat může, nejsem přítelem zákazů. A jestliže tu může dál klidně existovat KSČ, pak tohle je to nejmenší. Víc než starý seriál mě třeba trápí, že Prahou pochodují fašistické průvody - a nikdo nezasáhne. Pokud jde o mě, večer většinou hraji v divadle, ale kdybych měl volno, pravděpodobně bych se díval - i na dokumenty. |
| Filip Renč, režisér: Dívat se budu, už jako klukovi se mi seriál líbil coby profesionálně odvedené detektivky. Nejhorší jsou díly o konci šedesátých let, kde už se režimu lezlo vážně hodně do zadku, tam se čistota žánru ztratila a zbyla jen trapnost. Jinak myslím, že se kolem Zemana strhla zbytečná hysterie, má-li člověk politický názor, kvůli nějakému seriálu ho přece nezmění. |
| Ondřej Nývlt, demograf: Komunistická agitka by se neměla vysílat v hlavním čase, takové filmy patří spíš do méně atraktivních časů, kde si je vyhledají skalní příznivci, případně z recese intelektuální elita. Major Zeman jako masová zábava téhle společnosti neprospěje, ani z morálního hlediska si takovou pozornost nezaslouží. Ovšem v poslední době se na obrazovku vracejí interpreti a programy z doby totality a mají úspěch, tedy i vysílání Majora Zemana je podle mne dáno předpokladem vysoké sledovanosti. Na seriál se dívat budu, a pokud mě zaujmou i průvodní pořady k Zemanovi - proč ne. |
| Ivo Mathé, šéf prezidentské kanceláře, dříve ředitel ČT: Co si o tom myslím? Na to je jednoduchá odpověď: Za nás se to prostě nevysílalo. A jestli se budu dívat? Spíš na ty dokumenty, zdali to má smysl, ale dost pochybuji. |
| Pavel Dostál, ministr kultury: Pro uvádění seriálu nejsem, tudíž ho ani nebudu sledovat. |
| Vladislav Kvasnička, dokumentarista: Já osobně bych toho hraného Zemana vůbec neuváděl. Myslím, že vznikla řada docela zajímavých dokumentů z naší historie, ale na celého původního Sequense bych se úplně vykašlal. Ne snad kvůli zkreslené politice, ale kvůli tomu, že je to seriál vyloženě odfláknutý. Řekl bych, že deset let po listopadu už jsme schopni překousnout nějakou tu propagandu, ale špatnou práci - tu snad ne! |
| Jan Jirák, předseda Rady České televize: Otázku vysílat - nevysílat zatím ponechám bez komentáře, Rada ČT se vyjadřuje k tomu, co Česká televize udělala, nikoli předem k tomu, co udělá. To by mi připomínalo cenzuru. Ale dívat se budu, pokud možno na vše, a ještě si to budu nahrávat, původního Zemana i to ostatní. Obojí využiju při výuce na katedře masové komunikace. Major Zeman je tak primitivním, průhledným příkladem manipulace, že se na něm dají učit dějiny propagandy. |
Protestují vězni, poslanci i odboráři
Návrat majora Zemana na televizní obrazovky nevyvolal jen nadšení jeho skalních fandů a recesistů, ale i opačné reakce.
| Speciální přílohu s videoukázkami ze všech dílů seriálu o majoru Zemanovi naleznete na www.idnes.cz/ZEMAN98. |
Už loni v říjnu, když se vedení České televize po diskusích rozhodlo normalizační seriál vysílat, se důrazně ozvala Konfederace politických vězňů. "Uvedení seriálu je nebezpečné a ČT jím poruší zákon, podle kterého sdělovací prostředky nesmějí podporovat hnutí, potlačující práva a svobody občanů," prohlásil tehdy Miloš Slabák z vedení konfederace. Argument, že televize doprovodí každý díl dokumentem a besedou s pozvanými hosty, političtí vězni nepřijali. Diváci podle nich nebudou "dodatky" vnímat tak jako sám seriál.
A tak, jak se blížilo dnešní uvedení prvního z Třiceti případů, sílily hlasy proti uvedení seriálu. Konfederace politických vězňů podala na ČT trestní oznámení za propagaci a podporu hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. Výsledek vyšetřování zatím není znám. Odborový svaz hromadných sdělovacích prostředků vyzval tvůrce seriálu, aby se vzdali nároku na honorář za jeho znovuuvedení. S vysíláním nesouhlasí Filmový a televizní svaz, Obec spisovatelů či Asociace hudebních umělců a vědců, podle níž seriál "s nebývalým cynismem zkreslil a zbagatelizoval řadu krvavých afér tehdejší StB".
Před týdnem se do sporu o majora Zemana vložili politici. Místopředseda Poslanecké sněmovny a šéf poslanecké mediální komise Ivan Langer (ODS) vyzval ředitele České televize, aby záměr odvysílat seriál ještě zvážil. "S odvysíláním seriálu zásadně nesouhlasím," napsal v dopise Puchalskému. Navíc ČT doporučil, aby po celou dobu vysílání nechala přes obrazovku běžet titulek: "Tento propagandistický seriál byl vyroben na zakázku komunistického režimu a jednotlivé zpracované příběhy skutečné události zcela zkreslují." Poslanec Vladimír Mlynář (US) Puchalskému nepřímo vzkázal: "Považuji to za urážku všech obětí komunismu a za velmi nešťastný a nesprávný programový počin." Poslanec Petr Pleva (ODS) se domnívá, že si televize chce zařazením Zemana do vysílání pouze zvýšit sledovanost. Radě ČT v souvislosti s Třiceti případy pohrozil odvoláním: "Měla by se tím zabývat sněmovní mediální komise," prohlásil.
Major Zeman je trnem v oku i lidovcům. Jejich poslanecký klub vydal v úterý prohlášení, podle kterého "toto dílo obsahuje propagandisticky znetvořená historická fakta a události", a proto na obrazovky nepatří. Zatím poslední protest zazněl od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která Českou televizi vyzvala, aby svůj záměr odvysílat Zemana přehodnotila.
| Čtvrteční blok vynechá reklamu Čtvrteční zemanovský blok na ČT 1 se podle České televize obejde bez reklamních vstupů. Každý ze třiceti komponovaných večerů začne mininifejetonem - kratičkých sestřihem z dobových týdeníků, jenž bude příslušný rok charakterizovat. Pak bude uveden vždy jeden díl Sequensova seriálu a vzápětí tematicky příbuzný, zhruba půlhodinový dokument. V několika případech bude blok završen ještě besedou v přímém přenosu; zatím se chystá asi osm diskusních okruhů - k případu bratří Mašínů, o úloze intelektuálů v našich dějinách či nad otázkou mýtu roku 1968. Pod novými dokumenty je podepsáno sedmnáct režisérů převážně mladší generace. Úvodní Spirály zrady natočil Pavel Jandourek a líčí tu osudy tří udavačů nacistické éry: staropanenské učitelky, ctižádostivého profesora-funkcionáře Sokola a "boxujícího" policisty. Na rozdíl od ženy, která po válce putovala do vězení a až do smrti žila v ústraní, si oba muži-konfidenti gestapa podle historiků "hráli do ruky" a pracovali i pro StB. Druhý dokument nazvaný Výbuch vypráví o explozi muničního skladu přisuzované "německému podzemí"; režisér Stanislav Zeman však našel svědky, kteří nevylučují inscenovanou provokaci. Ve třetím díle Příběh šmeliny zpovídá Miroslav Polák pamětníky, kteří byli vězněni kvůli šestatřiceti ručníkům či pětilitrové plechovce barvy; údajní "šmelináři" sloužili jako záminka pro další znárodňování. První čtveřici dokumentů uzavírá Akce B, v níž Pavel Hájek odhaluje málo známá fakta o banderovcích a řeckokatolické církvi. Další "případy" natočili Petr Nikolaev (Babice), Martin Vadas (Mašínové) či Vladislav Kvasnička. Ten si vybral roky 1967 a 1968 - musel zhlédnout dva příslušné příběhy seriálu (Klauni a Štvanice) a říká, že se mu z nich dělalo špatně. |
