Reklama

RECENZE: Styles vystupuje ze stínu One Direction, zatím jen o půl kroku

  • 0
Třiadvacetiletý Harry Styles má za sebou krátkou, ale intenzivní kariéru v boybandu One Direction. Skupina označovaná někdy za novodobé Beatles – to kvůli mánii, která zachvátila náctileté fanynky – se od kritiků dočkala spíše vlažného přijetí až odsouzení. Což se ostatně stalo i raným Beatles.
Zpěvák Harry Styles

Zpěvák Harry Styles | foto: AP

One Direction si vysloužili kritiku především coby uměle poskládaný projekt, který dal dohromady Simon Cowell z jednotlivých sólově neúspěšných účastníků jeho talentové soutěže X Factor. Ale platilo, že kapela byla více milovaná fanoušky než uznávaná publicisty či kolegy z branže.

Harry Styles

Autor: Harry Styles
Hodnocení­: 65%

Harry Styles se teď pokouší vystoupit ze stínu této legendy, což se mu částečně daří, ale ta cesta ještě podle všeho není u konce. Styles se totiž nevydal relativně pohodlnou prošlapanou cestou sólové popové hvězdy (jako třeba Robbie Williams po odchodu z Take That), ale hrábl do rockového rejstříku.

Styles se nejen co do tvorby výsledné nahrávky, ale i spoluautorsky svěřil do péče několika producentů, mezi nimiž nechybí Jeff Bhasker, spolupracující s Markem Ronsonem či raperem Jay-Z. Výsledkem je dobře poslouchatelná kolekce deseti písní od singlové balady Sign of the Times, jejíž vznosně vystavěný zvuk se nakonec trochu topí v záplavě doprovodných chorálů, po rozvernou bluesrockovou skladbu Only Angel nebo vyloženě rockově rozjetou pecku Kiwi.

Obálka desky Harry Styles

Obálka desky Harry Styles

Reklama

Akorát se v tom trochu ztrácí Styles jako „singer/songwriter“, jak je v angličtině označován, tedy v češtině zhruba písničkář.

Problém tedy není v tom, že by písničky na Stylesově desce byly špatně napsané nebo nedejbože odehrané. To ani v nejmenším. Problém spočívá v tom, že nejsou příliš originální. Retro vyznění zpěvákovi rozhodně sluší a tento krok nejen ze stínu bývalé slávy, ale navíc úkrok stranou od žánru, je potřeba ocenit.

Styles bude nicméně muset další nahrávkou stvrdit, že stojí někde pevně ukotvený. Jestli to bude definitivně v rámci „sedmdesátkového“ soft rocku, nebo jinde, se teprve ukáže. Nakročeno má dobře.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

žádný příspěvek v diskusi

Reklama