Proud ohně zde stoupal třicet metrů až na vrcholek uměle vytvořeného a stále doutnajícího kopce, aby v posledním světelném zášlehu symbolicky spojil osudy Médey a její "lokální" družky - Maryčky Magdónové.
Této nejpůsobivější části představení autorů Petry Kandusové, Marka Pivovara a Radovana Lipuse však předcházela ještě neobvyklá inscenace v plenéru před ostravským Domem umění, kde herci rozehráli ve stylu kabaretu osudy obou žen, avšak v tradiční podobě a bez svého novodobého výkladu.
V podání herců ostravských divadel (Pavlína Kafková, Andrea Lamešová, Renáta Klemensová, Tomáš Jirman a další) dostal příběh Maryčky Magdónové ze stejnojmenné kultovní básně Petra Bezruče rozměr antické tragédie vztažené k dnešku především na haldě.
Její osud totiž divadelníci spojili s osudem Médey, která si z nejvyššího bodu v Ostravě - sídla bohů na Olympu - přichází pro Maryčku. Výjimečnost události podtrhovala i působivá scénická hudba Médea řeckého skladatele Ianise Xenakise pouštěná do sluchátek, k níž vytvořila choreografii Lenka Dřímalová.
Divadelní představení na ostravské haldě. |