"Nechtěli jsme se strefovat do komunistických sympatií autora, i proto nás reakce rodiny překvapila," poznamenal umělecký šéf souboru Luboš Balák. Burianův text z léta roku 1950 byl už v době vzniku vnímaný jako prokomunistická agitka a hlavně přitakání neblahému procesu s Miladou Horákovou.
"Nedala jsem autorská práva z osobních důvodů, není to nic proti HaDivadlu," uvedla dcera legendárního českého divadelníka, herečka Kateřina Burianová. Své pohnutky blíže rozvádět nechce.
Její nevlastní bratr písničkář Jan Burian je zcela opačného názoru: "Zakazovat hry je nestoudná věc. Potom není prostor k žádné diskusi." K uvedení hry je ovšem třeba souhlas všech dědiců.
Podle Buriana mohlo nastudování Pařeniště vést k demytizování textu, který byl už záhy po premiéře na podzim roku 1950 stažen z repertoáru. Burian byl za svůj angažovaný kus kritizován ze všech stran.
Rudé Právo například napsalo: "Burian nedal Hoderovi (hlavní hrdina – pozn. red.) vlastnosti hrdiny od Dukly a starého komunisty, ale vytvořil z něho maloměšťáckého inteligenta, rozkolísaného a rozervaného. (…) Jak je možné, že ve svém bytě hostí a baví se s Rumlerem, kapitalistou a třídním nepřítelem, kterého už lidově demokratické zřízení zbavilo možnosti vykořisťovat?"
Hra Pařeniště nese však i jiné stigma. "Burian si výslovně nepřál, aby hlavní postavy byly ztotožňovány s odsouzenými v procesech, což uvedl ve svém úvodu ke hře, ale přesto se tak okamžitě stalo a děje se tak dodnes," dodal dramatikův syn Jan.
Nová inscenace J. A. Pitínského skončila přesně v polovině zkoušek. "Chtěl jsem text obhájit. Vytušil jsem, že ze strachu a z úzkostí Burian napsal jedinečnou hru," vysvětluje své režijní pojetí uznávaný režisér.
Pitínského umělecká advokacie rozporuplného textu v novém kalendářním roce vyústí v náhradní inscenaci. Podle Baláka půjde o jiný divadelní text, ovšem ze stejného období tuhého stalinistického socialismu.
Umělecký šéf souboru ovšem přiznává velké pochybení v tom, že dopředu nevyjednal zmíněný souhlas dědičky: "Ozvala se v prvních týdnech zkoušek. Asi soudí, že hra nedělá jejímu otci dobrou pověst."
Choulostivé téma hry prý chtěli tvůrci nahlédnout opačně. Totéž míní i znalec Burianova díla a přední teatrolog Bořivoj Srba: "Uvnitř hry Pařeniště se skrývá tajenka." Postavy napsané kladně dnes odpuzují. Znaménko v dnešním vnímání hry lze přehodit také u záporných hrdinů.
