DeVito přijede až odpoledne, blonďatý sympaťák Jake už je ve Varech a portálu iDNES.cz ochotně poskytl exkluzivní rozhovor.
První otázka se sama nabízí: co se vám dnes v noci zdálo?
To jste mě zaskočila! Je mi jasné, že teď si všichni musí myslet, že jsem odborníkem přes sny a že se v noci cíleně budím, abych si je zapsal, ale tak mě to natáčení zase nepoznamenalo.
Ptám se proto, že se říká, že co se zdá člověku první noc na novém místě, to se splní...
Panebože, to bych si tedy měl vzpomenout! Teď mě jen napadá, že to bylo něco o Karlových Varech, tak jen doufám, že nic děsivého. Rád bych si to tady užil.
Už jste si tu s Danny de Vitem něco naplánovali?
Což o to, plány bychom měli, ale obávám se, že při všech těch oficialitách, které nás čekají, na ně nezbude čas. Snad si aspoň po dlouhé době popovídáme, Danny je skvělý společník.
Jak jste ho vůbec coby režisér-debutant pro svůj film získal?
Původně jsem s žádnými velkými jmény nepočítal – samozřejmě vyjma sestry, ta se pro můj film nadchla okamžitě. U Dannyho, ale i u Penelope Cruzové zafungoval jednoduše scénář. Poslal jsem jim ho, líbil se a bylo to. Sestra se za mě nepřimlouvala, jestli jste se ptala na tohle... (smích)
Měl jste někdy se svým jménem problém? Nevadilo vám, že pro mnohé jste „ten od Gwyneth“?
Zvláštní, ale tohle jsem nikdy neřešil. Možná je to tím, že jsem z rodiny, kde všichni mají něco do činění s filmem. Třeba to řeší okolí, třeba si lidé za mými zády říkají „Aha, on to má snazší, protože je Paltrow!“, třeba ode mě čekají víc, protože jsem Paltrow. Rozhodně se mi ale nestalo, že by mě kvůli jménu někdo odmítl nebo mi naopak nabídl spolupráci. A jestli ano, nezajímá mě to a nechci o tom vědět.
Netoužil jste se někdy vzbouřit, dělat něco jiného než film?
S filmem jsem vyrůstal, takže je asi přirozené, že jsem mu postupně propadl. Revoltu proti Paltrowům jsem určitě nikdy neplánoval, svého času jsem ale toužil dělat zvláštní efekty, vyrábět všechny ty slavné filmové postavičky. Bohužel jsem na to neměl talent.
Nezlobila se Gwyneth, že jste ji svěřil roli druhé, méně atraktivní ženy, že není femme fatale jako Penelope Cruzová?
(smích) Myslím, že nezlobila, ona si naopak tu roli sama vybrala. Četla scénář, už když jsem na něm pracoval, a jediná role, která už byla zabraná, byla ta hlavní mužská, kterou jsem psal od začátku pro Martina Freemana. Ostatní party byly volné a Gwyneth se líbilo, že bude hrát „obyčejnou“, ba dokonce nechtěnou ženu.
Je těžké režírovat vlastní sestru?
Pravda, Gwyneth je starší a je to ona, kdo měl v našem vztahu vždycky hlavní slovo, ale na place to byla herečka jako každá jiná. Rozdíl byl jen v tom, že s ní byla snazší komunikace: máme k sobě výjimečně blízko, takže některé věci nebylo třeba vysvětlovat tolik do hloubky, stačil náznak a Gwyneth věděla. Víte, jsem rád, že v mém filmu hrála, ona to nebyla samozřejmost: Gwyneth má hodně práce a klidně by mohla říct ne, bratr nebratr.
Umíte říkat miluji tě tak, aby to něco znamenalo? Hrdinové ve filmu si to říkají často, ale evidentně tomu sami nevěří...
Protože si to říkají příliš často a tak dlouho, že už vlastně zapomněli proč. To je strašná situace. Naučil jsem se, že s city se musí opatrně. Takže ano, umím říkat miluji tě!
