Günter Grass

Günter Grass - Günter Grass | foto: Profimedia.cz

Güntera Grasse hájí Irving, Rushdie i Michnik

  • 19
Na adresu německého spisovatele Güntera Grasse, jenž nedávno přiznal svoje členství v elitních jednotkách SS, zaznívá nejen kritika, ale také výrazy podpory.

Významný americký literární autor John Irving označil Grasse za hrdinu a na stranu kritizovaného literáta se postavil i britský spisovatel Salman Rushdie. Také šéfredaktor polského deníku Gazeta Wyborcza a jedna z předních postav protikomunistické opozice 80. let Adam Michnik, vyzval politiky své země, aby nekritizovali Grasse za chybu z mládí.
 
"Pro mne zůstává hrdinou. Jako literát i jako morální kompas. Odvaha, již prokázal jako spisovatel a občan Německa, je příkladná a podle mého soudu odhalením ještě vzrostla, nikoliv poklesla," napsal Irving ve zprávě, kterou zaslal prostřednictvím e-mailu agentuře AP.

Autor proslulých románů Svět podle Garpa či Motlitba za Owena Meanyho považuje odsuzující tón německých médií i dalších Grassových kritiků za urážlivý. "Grass je a vždy byl smělý spisovatel a člověk," míní Irving, držitel Oscara za scénář k filmu Pravidla moštárny, který byl natočen podle jeho stejnojmenného románu.

Také podle Rushdieho jsou výpady proti Grassovi neadekvátní, neboť "neexistují žádné důkazy, že by se dopustil nějakých válečných zločinů". Přestože prý Rushdieho Grassovo přiznání šokovalo, zůstává pro něho nadále tím "velkým spisovatelem jako před několika dny".

Držitel prestižní Bookerovy ceny se sám musel řadu let ukrývat poté, co na něj někdejší íránský duchovní vůdce ajatolláh Chomejní uvalil v roce 1989 klatbu. Nenávist si vysloužil svým románem Satanské verše, který údajně hanobí korán a Proroka.

Adam Michnik v otevřeném dopise, motivovaném peticí bývalého prezidenta Lecha Walesy, aby Grass odevzdal titul čestného občana města Gdaňsk, upozorňuje, že svým celým následujícím životem prokázal německý spisovatel svůj závazek vůči lidským právům, svobodám a demokracii.

"Grass se přiznal k omylu a ujistil, že cítil velké výčitky svědomí za to, co udělal, když vstoupil do jednotek SS. Tento jeho krok si zasluhuje velký respekt a obdiv," napsal Michnik. Podle něho je trapné, když "okamžitě začali výt ti, kteří se rádi předvádějí se všemi, kdo v životě škobrtli, a ukazují tak svou nízkost."

"Bohužel, mezi pronásledovateli Grasse je i Lech Walesa, který považoval za příhodné nasypat něco soli a pohrdání vůči Grassovi na stránkách německého deníku Bild. Jestli to udělal z podnětu nějakého poradce, pak by bylo nejlepší, aby se zbavil jeho služeb. A pokud tak učinil, protože ho jazyk příliš svrběl, bude se muset naučit zatnout zuby a mlčet, protože Walesa nikdy nebyl dobrým literárním kritikem," napsal Michnik.

Bývalý disident připustil, že Grassovo jednání na konci druhé světové války sice zasluhuje odsouzení, ale vyzdvihl skutečnost, že spisovatel to odčinil svým veškerým pozdějším jednáním.

"Ve svých knihách, i v těch, které napsal o Gdaňsku (Plechový bubínek), vzdal čest polským hrdinům, kteří bránili poštovní úřad ve městě," připomíná Michnik s poukazem na nejslavnější dílo Grasse, který se v tehdejším Danzigu v roce 1927 narodil.

"Walesovi chci připomenout, že jiný Němec, jenž se také mýlil a je Grassovým současníkem, nosil v posledních měsících války uniformu hitlerovských vojáků. Tento jiný Němec přiznal, že i když byl z antifašistické rodiny, ve 40. letech, ve chvílích Hitlerových největších triumfů, pociťoval jistou vlasteneckou hrdost. Je snad Walesa názoru, že tento druhý Němec by se měl rovněž zříci něčeho ve své minulosti? Pokud náhodou ano, tak chci, aby Walesa věděl, že tento další Němec se jmenuje Joseph Ratzinger, nyní známější jako (papež) Benedikt XVI.," uvedl Michnik.

Osmasedmdesátiletý Grass, považovaný dlouhá léta za symbol morální autority, minulý týden zveřejnil, že byl na sklonku války jako sedmnáctiletý mladík nakrátko členem vojenských složek SS. Za to se dostal do palby kritiky řady spisovatelů, historiků i politiků.

O svém přerodu z chlapce, který se v nacistických dobách nechal svést až po dozrálého a chyby si uvědomujícího muže, vypovídá držitel Nobelovy ceny z roku 1999 v autobiografii Beim Häuten der Zwiebel (Když se loupe cibule).

Novinka je od středy k dostání na pultech v některých německých knihkupectvích, nakladatelství Steidl z Göttingenu připravilo na 150.000 výtisků. Podle prvních recenzí se jedná o zdařilé literární dílo.

,