Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Günter Grass v Praze spílal Bushovi i radaru

  0:01aktualizováno  17. prosince 10:13
Ve svém oblíbeném skořicovém obleku předstoupil před pražské publikum nositel Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass (1927), který přijel do Prahy představit své paměti Při loupání cibule.

Německý spisovatel Günter Grass při návštěvě Prahy v prosinci 2007. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Pronásledován blesky fotoreportérů si s potěšením vychutnával zcela zaplněný sál Goethe-Institutu, kterému se odměnil jemnou úklonou. Působil odpočatě, vstřícně a sebejistě, což se promítlo i do nálady nabitého večera.

Grass v něm zářil jako spisovatel i jako obratný politický debatér, kterého nezaskočí žádný dotaz – i závažné téma uměl hbitě zakončit glosou. Ve dvou hodinách se stihla proprat autorova nacistická minulost a otázky paměti a svědomí, ale také české pražské jaro, cesta Willyho Brandta, nabubřelí literární kritici, sjednocení Německa, nebezpečí kapitalismu i americké základny ve střední Evropě.

„Svedla mě demagogie“
Začalo se vzpomínkami. Grass představil české vydání svých loňských pamětí nazvaných Při loupání cibule, v kterých se doznal ke službě u nacistických jednotek Waffen-SS. - více zde

Tuto epizodu však při čtení vynechal a zaměřil se na dřívější období, kdy se jako šestnáctiletý pomocník protiletecké obrany učil zacházet s kanonem a puškou.

Byl horlivý jako všichni z jeho ročníku, až na jednoho chlapce, který zbraň bez ohledu na trest pokaždé pouštěl z rukou se slovy: „To my neděláme.“ Když ten kluk jednoho dne zmizel, Grass prý cítil „přinejmenším úlevu“.

V komentáři ke knize autor uvedl, že podobně jako mnozí z jeho generace, poznamenaní všudypřítomnou propagandou, věřil nacistům až do samého konce a nepochyboval o „konečném vítězství (Endsieg).“

Ale čím si ho nacisté získali, čím ho přivábili? zněla jedna z otázek publika. Grass nezareagoval podrážděně, jako tomu bylo při jarní diskusi na veletrhu v Lipsku. Uvedl, že ho svedlo především demagogické heslo: „Mládež musí být vedena mládeží!“

Všechno to společné nadšení v dětské organizaci Jungvolk, plány, tábory a vedoucí, který byl o pouhé dva roky starší než on. Svůj podíl měl i vliv rodiny, která se bez výhrad přizpůsobila době. „Můj otec vstoupil do strany z čistého oportunismu a matka přihlížela, nepadlo u nás jediné kritické slovo,“ řekl Grass.

Malý Peer Gynt
V literárních pamětech, které se prý Günterovi Grassovi psaly „velmi bolestně“,  není motiv cibule nijak náhodný. Je to symbol nejrůznějších vrstev života, včetně těch, které člověk vytěsňuje a nejraději by na ně zapomněl, ale které se stejně čas od času hlásí ke slovu.

Loupání cibule si Grass podle svých slov vypůjčil z Ibsenova slavného dramatu Peer Gynt: příběh zasněného mluvky mu totiž připomínal velkohubé sliby, kterými balamutil svou maminku. „Jednou budu slavný, bohatý a pojedeme do Neapole...“ A tak ho začala nazývat svým „malým Peer Gyntem“.

Grass v diskusi s publikem vzpomínal i na dobu méně vzdálenou, třeba klíčovou cestu do Varšavy roku 1970, na níž doprovázel tehdejšího spolkového kancléře Willyho Brandta. Rodákovi z Gdaňsku se tam připomněla jeho ztracená vlast. „Rozumem víte, že je to domov ztracený, ale v pocitech trvá. V tom je nádherná možnost literatury – dokáže znovu vytvořit něco, o co jste přišli,“ podotkl Grass.

V závěru večera se projevila jeho angažovanější, političtější a sarkastičtější tvář: to když ironizoval německou literární kritiku; spílal optimistům, kteří spíchli sjednocení Německa, a zaútočil na americkou politiku otce a syna Bushových, jejichž světové škody označil za nezměrné. Plánované umístění radaru v Česku chápe jako nesmyslnou, zbytečnou provokaci.

Osmdesátník Grass tedy působil v Praze křepce: bez ohledu na loňskou mezinárodní aféru i aktuální přeřek svého přítele Tomáše Kosty, který v úvodní řeči nechtěně poznamenal: „... časopis jsme vydávali až do smrti Güntera Grasse.“ Spisovatel jen rozverně zvedl ukazováčky – Vždyť stále žiju!





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.