Po držitelích Grammy Bobbym McFerinovi, Dee Dee Bridgewaterové a Dianne Reevesové se před publikum v pražském paláci Žofín postaví jedenačtyřicetiletý Gregory Porter. Na Struny podzimu se vrací po mimořádném říjnovém dvojkoncertu.
Do první jazzové ligy jste vstoupil až jako čtyřicátník. Nemáte dojem, že jste něco zmeškal?
V mých textech je řada věcí, které bych bez zkušeností nemohl správně podat, takže to rozhodně nevidím jako handicap. Naopak. Myslím, že mi fanoušci lépe porozumí.
Je hudební vzdělání v jazzu dnes nutností?
Nevidím to jako nejpodstatnější část řemesla. Sám třeba lituji, že neumím hrát na žádný hudební nástroj tak dobře, abych si mohl s muzikanty "popovídat", ale od toho mám svůj hlas. Snažím se s ním pracovat co nejlépe.
Dodržujete hlasovou hygienu?
Znáte ty poučky: hlasivky bych neměl příliš namáhat, nepít studené, nejíst zmrzlinu. Ale jděte. Když máte po koncertě chuť na dobrého panáka s ledem, tak si ho dáte. Jen se pak musíte zotavit a být chvíli v klidu. To za to stojí.
Gregory Porter v Lucerna Music Baru 9. 10. 2012
Vaše nahrávky si vedou velice dobře i v elektronických verzích na iTunes. Myslíte, že je tento způsob distribuce hudby ideální obecně pro žánr, ve kterém se pohybujete, nebo jste výjimka?
Každá mince má dvě strany. Samozřejmě jsem rád, že se mé hudbě v elektronické podobě daří, protože se dostane k lidem, kteří by si ji třeba za jiných okolností nepustili. Ale jsem stále fanouškem klasických desek. Zkrátka mám rád, když držím něco v ruce. U nehmatatelné podoby navíc hrozí nelegální stahování, takže hudebníkům utíkají peníze. I to mě může mrzet, ale není to nejdůležitější věc, kterou bych řešil. Aspoň z toho má někdo radost.
Vlastní písně při koncertech i na albech prokládáte jazzovými standardy. Podle jakého klíče si je vybíráte?
Nejprve se podívám do publika a teprve pak skládám program. Když vidím zamilované dvojice, zpívám jim víc romantických písní a balad, aby si večer užily. Když se lidé spontánně baví, i já mám chuť víc experimentovat. Každý večer proto bývá jiný a mě ta pestrost těší čím dál víc.
