"V prosinci 2007 mi zavolali z televize Nova, jestli nechci natočit film ke Karlovým sedmdesátinám," říká Špátová. Vyjednala si, aby mohla s Gottem strávit víc času než jen pár týdnů, a nakonec ho natáčela nejen v soukromí a na českém turné, ale i na cestě za dcerou Dominikou do Finska, na koncertech v Berlíně, Kanadě či v Izraeli.
Při odletu z Izraele, když se s Gottem rozloučila, jí zpěvákův hlas dokonce pomohl dostat se zpátky do Prahy. Izraelským členkám pohraniční stráže totiž připadalo podezřelé, že část natáčecího štábu do země přicestovala z Prahy a část z Londýna. "Po třech hodinách odbavování to vypadalo, že neodletíme. Produkční, zvukař a já jsme museli stát od sebe, zakázali nám i dívat se na sebe."
Když už členky ostrahy nevěděly, jak dokázat Špátové a členům jejího štábu "teroristické spolčení", přikázaly režisérce, aby jim pustila záznam z kamery.
"Zhrozila jsem se, protože předtím jsme byli varováni, ať neříkáme, že jsme byli v kontaktu s palestinským světem, přitom jsme měli spoustu záběrů s Araby. Produkční Adam Polák měl asi deset nepopsaných kazet, pro jednu namátkou sáhl, já ji založila a na displeji se objevil Karel na jevišti, jak zpívá před vyprodaným sálem židovskou lidovou píseň Hava Nagila. Začaly se usmívat a zpívat si s Karlem. Vzápětí řekly: ‚Prohlídka skončila‘," vypráví s úsměvem Špátová.
Čtěte v magazínu DNES
Jak Karel Gott při natáčení spolupracoval? Čeho se nejvíc obává? Jak Olga Špátová vzpomíná na natáčení s Janem Kaplickým? Čtěte v Magazínu DNES.
