Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSÁŘ: Je vůbec léto? Jason Mraz či Rise Against servírují dobré desky

  7:21aktualizováno  7:21
Léto je v showbyznysu obyčejně obdobím hudebního klidu. Letos příliv nových a k tomu i povedených nahrávek ukazuje, že ani tahle konstanta už neplatí. A jak je vidět na cédéčkách, která vyšla v uplynulých dnech a týdnech, projevuje se to bez ohledu na žánr.

Jason Mraz v Paláci Akropolis | foto: ČTK

Obal desky Directors of Photography

Dilated Peoples: Directors of Photography – 75 %

Dlouhou dobu to vypadalo, že kalifornská parta, která před lety zářila na nezávislé hiphopové scéně, je už minulostí. Zejména raper Evidence, ale i DJ Babu a Rakaa Iriscience  se věnovali svým sólovým projektům a dát do kupy novinku jim nakonec trvalo celých osm let.

A to čekání se vyplatilo, protože připravili sice v mnoha směrech staromódní, ale zároveň i hodně vyzrálou desku. Dilated Peoples na ní ctí underground i minimalistický přístup k hiphopové produkci. Z toku jejich přesně mířených slov, samplovaných nálad a dlouhých exhibic ve skrečování  přitom vyvstávají i přirozeně chytlavé a podmanivé momenty, jakým je skladba Show Me The Way, v níž se o „smrtící“ refrén svým soulovým hlasem postaral Aloe Blacc. Pátá deska Dilated Peoples zůstává bez velkých hitů, ale vynahrazuje to atmosférou.

Obal desky Yes!

Jason Mraz: Yes – 70 %

Americký zpěvák s česky znějícím jménem už dávno není jen senzací kavárenské scény v San Diegu. Na pátém studiovém albu se představuje jako mnohem dospělejší písničkář než v minulosti.

Ke svému přirozenému hudebnímu citu přidal přímočarost, zbytečně neutíká ke slovním hříčkám a dospěl k plnějšímu zvuku, který  umocňují sbory (Hello, You Beautiful Thing) nebo bohatá instrumentace.

Výsledkem je nahrávka, ze které po většinu času sálá až nebezpečně nakažlivý klid. Je dobře, že se v něm Mraz nenechal ukolébat úplně a album osvěžují i svižné pasáže, jako je ta v písničce Long Drive. I tak je to deska, u které se dá skvěle „vypnout“.

Obal desky The Black Market

Rise Against: The Black Market – 65 %

U hodnocení sedmého alba chicagské punkové kapely hodně záleží na úhlu pohledu. Oproti tomu, jak Rise Against hrávali v minulosti, je to opravdu hodně učesaná nahrávka.

Vypulírované písničky ve středním tempu mají daleko k punkové zběsilosti, i hlas zpěváka Tima McIlratha zní po většinu času až překvapivě čistě. Navíc ubylo i politiky a naštvanosti v textech.

Rise Against zkrátka dohání jejich věk a tlačí je místy až k rádiové čistotě a popovému vyznění, což se fanouškům jejich někdejší tvorby nemusí vůbec líbit. Jenže na druhou stranu umí pořád napsat dostatečně chytlavé písničky. Na The Black Market ukazují, že i vyměknout se dá se ctí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.