Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSÁŘ: Tokio Hotel mohli zůstat v zapomnění, Jamie T naštěstí vylezl

  15:22aktualizováno  15:22
Nová cédéčka hudebníků, kteří byli dlouho v zapomnění, nejsou vždycky vítaný artikl. Tokio Hotel se vydali na party, Jamie T zvážněl a objev Holden Caulfield má ještě naději.

MTV Video Music Awards 2008 - Tokio Hotel - Los Angeles, 7. září 2008 | foto: Reuters

Tokio Hotel: Kings of Suburbia

Je to už pět let, co německá rocková kapela naposled motala holkám hlavy svou papundeklovou produkcí a šílenými účesy. Teď se Bill Kaulitz vrací přímo skrz monzun, je mu pětadvacet a jeho kapela přestala hrát rock a zpívat německy.

Členové Tokio Hotel se na tři roky odstěhovali do Los Angeles, užívali si tam noční život a natočili desku v převážně tanečním rytmu. Zvukově rozmazanou a přeefektovanou jako nával euforie na tanečním parketu. Z jejího poslechu v kuse však bolí hlava jako z přehnaného večírku. V zapomnění jim bylo dobře a u toho by klidně mohlo zůstat.

CD, 379 korun, hodnocení: 40%


Jamie T: Carry On the Grudge

Britský spratek a pouliční kazatel, z jehož nahrávek ve své době šílel celý Londýn, se po pěti letech, kdy byl pro hudební svět nezvěstný, vrátil s deskou, jež kupodivu vůbec není na první poslech.

To neznamená, že by dospělejší tvář Jamieho T v podobě písniček, které snad s výjimkou singlu Zombie najednou nejsou svou razancí stavěné pro taneční parket, ale spíš pro pozornější poslech, nestála za to. Kouzlo Jamieho T stále tkví v charakteristicky neurvalé hře na baskytaru a další nástroje, zpěvu na hranici s rapem a především výpovědi. V tomto případě takové, že i nenávist může být dobrým hnacím motorem.  

CD, 399 korun, hodnocení: 85%

Holden Caulfield Hopetown

Na snahu znít jako nezávislé zahraniční kapely dojela už spousta tuzemských ambiciózních hudebníků. Indie-popovým Holden Caulfield se však daří chytat v žitě poměrně silné melodie, o čemž svědčí i singly Save the World či Daydreaming.

Přesto ze sebe na debutové desce nezvládli úplně smýt dojem, že především napodobují, co dělají jejich oblíbenci. Charakterem taneční rytmus většiny písniček naštěstí nedává posluchači šanci se moc soustředit na detaily. Škoda místy přehnaně syrového zvuku, který je retro, až to zní jako demo.

CD, 249 korun, hodnocení: 60%

Čtete rádi iDNES.cz? Podpořte nás svým hlasem v anketě Křišťálová lupa.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.