Martin Věchet a Miloš Jakeš. | foto: archiv Martina Věcheta

GLOSA: Proč neukázat Jakešovi absurditu zákazů? Šlo to ale bez kořalky

  • 30
Internetový svět sociálních sítí se svými vlastními zákony má úžasný dar dělat z komárů velbloudy a vytrhávat věci z kontextu. To se do značné míry teď stalo v souvislosti s tolik diskutovanou návštěvou pořadatele trutnovského festivalu Martina Věcheta u někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše.

Na první pohled, po zhlédnutí oněch pár minut záznamu, které unikly z natáčení filmového dokumentu o Jakešovi (okolnosti úniku vysvětluje Martin Věchet v rozhovoru s iDNES.cz zde), si soudný člověk, který nebude znát kontext, musí logicky klepat na hlavu. Opravdu chce Věchet zvát tohle ztělesnění totality 80. let na místa, která se doposud prezentovala jako prostor „očištěný“ od komunistů a bývalých estébáků?

Martin Věchet při rozhovoru s Miloušem Jakešem

Není divu, že bouchly saze mnoha lidem, kteří zhlédli video, jež na facebooku s gustem a patřičným komentářem rozšířil bývalý disident, dnes známý chovatel koz Stanislav Penc (někdejší častý návštěvník trutnovského festivalu, který se ale před pár lety s Věchetem pohádal a dnes mu nemůže přijít na jméno). Nikdo jim, vlastně až do úterního zveřejnění rozhovoru s Věchetem na iDNES.cz neřekl, že jde jen o kratinkou výseč něčeho, co má úplně jiný cíl, než zapózovat s Jakešem a pozvat jej na festival.

Není důvod Věchetovi nevěřit, že chtěl někdejšímu „generálnímu“ ukázat absurditu zákazů nezávislé kultury v 80. (a starších) letech. Nakonec by možná nebylo zcela od věci, třeba mu jen pustit písničky mnohých z těch, kteří se potýkali se zákazy. Nebo dát přečíst v drtivé většině zcela apolitické básně Ivana Martina Jirouse. Určitě se s nimi, ani tehdy, ani dnes, nesetkal.

Martin Věchet při rozhovoru s Miloušem Jakešem

Druhá věc je samotná forma Věchetova rozhovoru s Jakešem. Určitě se to celé mohlo obejít bez popíjení kořalky s emblémem festivalu, určitě Jakešovi nemusel Věchet vnucovat festivalová trička a poplácávat ho po zádech. Třiadevadesátiletý Jakeš stejně ze záznamu příliš nepůsobí jako člověk, který by přesně věděl, s kým a proč mluví.

Možná, že pes je zakopán ještě hlouběji. Totiž v režijním záměru Pavla Křemena. Jaký má vlastně smysl o tomhle člověku v jeho věku točit nějaký film? A když už, proč u toho mají asistovat „máničky“ typu Věcheta nebo Františka Stárka alias Čuňase (jejich rozhovor medializoval před nedávnem časopis Týden). Vždyť jde o tak vzdálené světy, že jejich setkání nemůže mít čímkoli zajímavý výsledek. To, že budou mít naprosto protichůdné názory a nemohou si porozumět, je přece nabíledni.

S M. Jakešem jsme natáčeli rozhovor v jeho domě v listopadu 2014. Prozradil, že v prezidentských volbách volil Miloše Zemana:

15. listopadu 2014