Kvůli té povodňové se totiž na poslední chvíli přesouval z prostředí pražských ostrovů do parku "na kopci", jehož rozlehlost ale dala nakonec celé akci mnohem uvolněnější vyznění a návštěvníkům víc možností soustředit se a volit a objevovat muziku. Pořadatelé ještě nemají přesná čísla, ale dorazilo podle nich víc lidí než loni, kdy udávali návštěvnost šedesát tisíc. I v letošním ročníku přitom byla dramaturgická linka stejně (zdravě) umanutá jako dřív a zarytě ignorovala osvědčené taháky zahraniční i tuzemské provenience a jména známá na první dobrou a místo toho se řídila hledačstvím.
Ani letos se to neobešlo bez paradoxních situací, kdy je pod velkým pódiem jen pár desítek lidí nebo na něm nehraje kapela ale ufo, jako to bylo v případě brazilských Mixhell. "Je na nás trochu brzo," konstatovali z pódia sami členové podivného tanečního projektu, jehož se účastní i zakládající bubeník Sepultury Igor Cavalera.
Jenže ani letos pod stejnými pódii nechyběly taky davy, kterým z dění na pódiu padala brada a vlnily se boky. S málo známými jmény vyvedenými na plakátech velkými písmeny se o festivalu možná špatně a málo srozumitelně píše, na místě to ale pomáhá momentu překvapení, o který se v sobotu večer postaral zejména americký soulboy s těžko vyslovitelným jménem Aloe Blacc. Ve velkém světě popu na sebe zatím upozornil jedinou písničkou - hitem I Need a Dollar, jehož tóny svou show chytře začal, ale dohrál až na konci koncertu.
V čase mezitím dal návštěvníkům United Islands ochutnat, co je to sladká soulová hudba. Se skvělou kapelou za zády a nezbytnou dávkou podbízivosti, hecování a showmanství dokázal lidi pod pódiem nejen bezstarostně rozezpívat, ale taky je přiměl se objímat, držet za ruce, uvolnit koridor pro tanec a v něm se předvádět jako v americké televizní show Soul Train. Titul jeho emotivní písně You Make Me Smile popisuje závěrečné vystoupení letošních United Islands dokonale. Blacca rozhodně díky konceptu festivalu vidělo mnohem víc lidí, než kdyby tu hrál sólově.
Už za jeho výběr a koncertní zážitek by pořadatelé festivalu United Islands, který je pro všechny zdarma, taky zasloužili nějaký dolar dostat. Po povedeném ročníku na kopci, kterému hodně pomohlo i uvolněné prostředí, se budou totiž muset seriózně zamyslet, jak a zda to bude příští rok se sestupem zpátky dolů na pražské ostrovy.
