Ač porota stavěla výše Kuchařovou, více diváckých hlasů dostala Polívková, což jedni hodnotí jako vítězství lidskosti nad dokonalostí, druzí naopak jako věcnou nespravedlnost.
Stojí taková lapálie kolem nicotného zábavného pořadu vůbec za zmínku? Ze dvou důvodů ano. Zaprvé kvůli číslům. Na finále šesté StarDance se dívalo 1,6 milionu diváků, na vyhlášení vítězů dokonce skoro 1,9 milionu lidí.
Pro srovnání: o výsledky letošních předčasných voleb se na ČT 24 zajímalo v průměru sedm set tisíc diváků, v čase očekávaných konečných dat bezmála milion lidí. Třebaže volby se daly sledovat i jinde než v televizi, rozdíl bije do očí.
Zadruhé v případě obou klání, politického i tanečního, se namísto slávy vítězům a cti poraženým začalo okamžitě nadávat, že nevyhrál "ten pravý". Totiž ten, kterému dotyčný nespokojenec dal svůj hlas; nebo možná ani nedal, ale soukromě mu držel palce.
Ať hlasujeme u volební urny, nebo esemeskou, ať rozhodujeme ve věcech podstatných, či malicherných, jedno trvá: neumíme prohrávat.
Královnou StarDance je Polívková, Kuchařová skončila druhá:
