Z dokumentu Banderovci | foto: Česká televize

GLOSA: Nový dokument o Banderovcích neopisuje někdejší školní dějepis

  • 4
Ještě neměl premiéru a už budí polemiky: kontroverzní dokument Banderovci, který ve čtvrtek uvede ČT2.

"Obávám se, že to zase bude rádoby ostrý film o tom, že máme chápat lidi, kteří utíkali, ale cestou někoho zabili," objevuje se v internetové diskusi. Ale stojí tu také: "Zajímavý dokument, mohu doporučit. Při předpremiéře na naší univerzitě se moc líbil, chvála!"

Snímek, jehož autoři Martin Pekárek a Aleš Koudela odmítají "jedinou pravdu", skutečně neopisuje někdejší školní dějepis. S pomocí historiků a pamětníků klade otázku, zda banderovci byli hrdinové, nebo banditi – a dokonce tu zazní, že stejný otazník stále visí nad husity.

Zvěrstva z obou stran

Dokument však banderovce nehájí, jen konstatuje, že krvavou kapitolu dějin zrodil boj za samostatnost Ukrajiny. A také akt odvety, především vůči sovětské moci. "Tady na tom háku viseli komunisti," ukazuje jeden z aktérů. V Hitlerovi viděli stoupenci Stepana Bandery naději na samostatný stát, proto byli ochotni se s ním spojit – nebyla v tom žádná ideologie, dokládá dokument.

Z dokumentu Banderovci

"Za Němců jsme si vzali zpět z kolchozů svůj majetek, zatímco Sověti na ústupu ničili a vraždili," vysvětluje jeden ze svědků, proč na oplátku pomáhali fašistům – i zabíjet Židy.

Hlavně však z vyprávění čiší chaos a zmar nepřehledné doby, kdy mezi "hodnými" a "zlými" nevedla jasná dělicí čára a úder mohl přijít odkudkoli. "Zvěrstva se děla z obou stran," sdělují pamětníci kruté podrobnosti, od dívky usmýkané za koněm po rodinu ubitou sekerami. Stará paní v slzách vypráví, jak hledali po příkopech otcovu mrtvolu.

Jenže Hitler neviděl v Ukrajincích rovnocenné partnery, takže jejich naděje brzy zdusil nový teror: německý. Svědkyně vzpomíná na oslavu nezávislosti, kdy její matka tlumila nadšení slovy, že německá okupace po sovětské bude "stejný kožich, jen oblečený naruby". A dodává: "Maminka měla pravdu."

Oříšek historiků

Paradoxní důsledky vlasteneckého snu pokračovaly. Ke konci války na ústupu před Rudou armádou by Němci vzali ukrajinskou pomocí opět zavděk, ale pozdě – a banderovci s vidinou, že jejich země znovu spadne do náruče vítěznému Stalinovi, zase spoléhali na Američany s tím, že nebude-li třetí světová válka, povedou vlastní boj do posledního muže. Část jednotek mířila přes Československo k západním spojencům s poselstvím, že v bitvě pokračují; z té doby jsou nejznámější zdejší doklady banderovských praktik.

Z dokumentu Banderovci

"Hlady jsme otékali," tvrdí jedni. Druzí prý prošli v míru a s místními si i ruku podali. A třetí rabovali, "šli přes mrtvoly"; přesto lze z některých vzpomínek mužů nasazených proti banderovcům vycítit stopu profesní úcty k vojenské zdatnosti nepřítele.

 "Pro Ukrajince jsou banderovci zásadní historickou otázkou, která zemi dodnes rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Na ty, kdo jim staví pomníky, a na ty, kteří v nich nevidí nic jiného než vrahy," shrnují tvůrci dokumentu, kteří nekonečnou spirálu Kyjeva zažili i v nové etapě. "Když jsme s filmem začínali, vládli Ukrajině prozápadní politikové, tamní historici měli skoro výsadní postavení, dveře archivů měli otevřené. Ale po vítězství proruského kandidáta v prezidentských volbách se z týchž vážených historiků stali ze dne na den téměř disidenti," líčí autoři Banderovců.